DeutschPolnischSlowakischTschechischSprachvergleich
sacrum und profanum
religiöse lexik in der allgemeinsprache (deutsch-polnisch-slowakisch-tschechisch)
Tschechisch: půst
Polnisch: post

Polysemie

  1. religiös-asketisch: ‘Verzicht aus religiösen Gründen’
  2. religiös-temporal: ‘Zeit des Fastens’
  3. säkular-asketisch: ‘Verzicht, vor allem um Gewicht abzunehmen’
  4. säkular-deprivativ: ‘Mangel an etwas, Fehlen von etwas’

Polysemie

  1. religiös-asketisch: ‘Verzicht aus religiösen Gründen’
  2. religiös-temporal: ‘Zeit des Fastens’
  3. säkular-asketisch: ‘Verzicht, vor allem um Gewicht abzunehmen’
  4. säkular-deprivativ: ‘Mangel an etwas, Fehlen von etwas’

Profil: religiös-asketisch

Profil: religiös-asketisch

Definition

půst 

Der religiös motivierte Verzicht auf gewisse Speisen (hauptsächlich Fleisch), häufig auch auf andere weltliche Gewohnheiten und Vergnügungen. Er wird mit Besinnung und Einkehr verbunden. Das Fasten wird von gläubigen Christen als Zeichen der Buße über begangene Sünden und als Gedenken an den Opfertod Christi aufgefasst. Es wird an einigen Trauertagen und vor hohen Feiertagen praktiziert. Oft sind bestimmte kürzere und längere Fastenperioden in einzelnen Religionen vorgeschrieben (siehe religiös-temporales Profil).

Gen., Dat. und Lok. Sg. půstu, selten postu. Instr. Sg. půstem, selten postem

Definition

Post

Der religiös motivierte Verzicht auf gewisse Speisen (hauptsächlich Fleisch), häufig auch auf andere weltliche Gewohnheiten und Vergnügungen. Er wird mit Besinnung und Einkehr verbunden. Das Fasten wird von gläubigen Christen als Zeichen der Buße über begangene Sünden und als Gedenken an den Opfertod Christi aufgefasst. Oft sind bestimmte kürzere und längere Fastenperioden in einzelnen Religionen vorgeschrieben (siehe religiös-temporales Profil). 

Konnotationen

  • Hungergefühl, blasses Gesicht
  • Fisch, Wasser, trockenes Brot
  • Beichte, Reinigung, Läuterung
  • Ekstase, Aufgeschlossenheit für geistige Erfahrungen
  • Jesus in der Wüste, Johannes der Täufer, Propheten

Konnotationen

  • Hungergefühl, blasses Gesicht
  • Fisch, Wasser, trockenes Brot
  • Beichte, Reinigung, Läuterung
  • Ekstase, Aufgeschlossenheit für geistige Erfahrungen
  • Jesus in der Wüste, Johannes der Täufer, Propheten

Lexikalische Relationen

Synonyme

  • střídmost ‘Enthaltsamkeit’

Lexikalische Relationen

Synonyme

  • wstrzemięźliwość1 / Enthaltsamkeit

Hyperonyme

  •  asceza/ Askese

Wortbildungen

Verben

  • postit se1 ‘fasten, aus religiösen Gründen insbesondere auf Fleischzufuhr verzichten’

Adjektive

  • postní1 ‘in Relation zu půst (religiös-asketisch) stehend’, vgl. postní pokrm ‘Fastenspeise’

Wortbildungen

Substantive

  • postnikveraltet ‘fleisch- und fettlose Speise, die an Fastentagen verzehrt wird’
  • poszczenie1 ‘Fasten’

Verben

  • pościć1 ‘fasten’

Adjektive

  • postny1 ‘das Fasten betreffend, Fasten-’, vgl.       pieśni postne ‘Lieder in der Fastenzeit’, postne potrawy ‘Fastenspeisen’
  • wyposzczony1 ‘ausgehungert; über jmdn., der lange nicht gegessen hat’

Phraseme, Kollokationen

Phraseme

  • půst újmy [wörtl. Fasten des Verzichts] ‘Enthaltsamkeit vom Essen, indem man sich nur einmal am Tag satt isst; wird von Gläubigen am Aschermittwoch und Karfreitag eingehalten’

Kollokationen

  • den postu
  • dodržovat půst
  • držet půst
  • období půstu
  • přísný půst
  • půst od masa
  • smysl půstu
  • štědrodenní půst

Phraseme, Kollokationen

Phraseme

  • jeść z postem ‘Verzicht auf Fleisch und fette Speisen; fasten’
  • ścisły post/ strenges Fasten ‘besonders in der katholischen Kirche: Verzicht auf den Verzehr von Fleisch und die Einschränkung der Mahlzeiten’

Kollokationen

  • dzień postu
  • okres postu
  • post o chlebie i wodzie
  • post od alkoholu
  • post od internetu
  • post od komputera
  • post od mediów
  • post od mięsa
  • post od pokarmów mięsnych
  • post od słodyczy
  • post od telewizji
  • post w piątek/ w piątki
  • przestrzegać postu
  • surowy post
  • złamać post

Belege

O několik století později se půst stal běžným prostředkem, s jehož pomocí bylo možné vzdorovat nástrahám Satana. Díky půstu bylo možné vykoupit své hříchy a činit pokání.
Lidové noviny - Nedělní příloha, č. 39/1992

Na Štědrý den v poledne se Václav Malý sejde s přáteli, večeřet bude u své sestry. Až do večera vždycky dodržuje půst.
Mladá fronta DNES, 17. 12. 1994

Včerejší Velký pátek byl dnem přísného půstu, smutku a rozjímání.
Mladá fronta DNES, 19. 4. 2003

Nejnevhodnějším obdobím pro cestování do arabských zemí je čas měsíce ramadán. Od svítání až do západu slunce jsou totiž zakázány veškeré tělesné požitky. Smyslem tohoto komplexního půstu je zastavení se v celoročním shonu, ponoření se do meditací a očištění duše. Prostřednictvím rozjímání a modlitby se má zároveň upevnit jednota mezi muslimy.
Lidé a země, ročník 1999

Podle něho se začátek ramadánu řídí východem měsíce, proto ve východních zemích začíná měsíc půstu dříve.
Lidové noviny, č. 19/1996

Obecně platí, že půst je v židovství výrazem bohabojnosti, projevem lítosti nad vlastními špatnými skutky a někdy je chápán i jako příprava k významným činům.
http://m.rozhlas.cz [7.6.2012]

Nakolik je důležité, aby byl půst skutečně postem od jídla? Nemá stejný, nebo dokonce větší význam půst od různých zálib? Půst ve vlastním slova smyslu je vždy zdržení se jídla, popřípadě pití. To, že se v poslední době klade důraz především na jeho duchovní rozměr, často končí tím, že se vlastně žádný půst nekoná.
http://www.vojtechkodet.cz [7.6.2012]

Později se půst spojil i s křesťanskou tradicí. Podle ní se půstem věřící očišťují a připravují na zázrak vzkříšení, který se slaví právě o Velikonocích, kdy období půstu končí. Proto byl fašank veselý, rozverný a často se překračovaly hranice toho, co se jinak považovalo za společensky únosné. Vždyť co se stalo o fašanku, stalo se v žertu.
Mladá fronta DNES, 1. 2. 2002

V době ramadánu se tu setkávají každý den, společně stolují. Dnes vařila Syřanka. Rýže s oříšky, hustá červená omáčka s kousky rajčat, okurkový salát s jogurtem. Na stole leží datle. Ty se jedí nejdříve. Jimi muslimové přerušují půst, jak to dělal i prorok Muhammad. „Tady je půst jednoduchý, jsou tu mnohem kratší dny než v Arábii,“ směje se Nazik, arabská muslimka.
Reflex, č. 50/ 2000

Co vlastně ti, co jej dodržují, nesmí jíst? První a poslední den postní doby, tedy na Popeleční středu a na Velký pátek, platí půst zdrženlivosti od masitých pokrmů a zároveň půst újmy. Je tedy dovoleno najíst se dosyta jen jednou za den. Tento půst je závazný pro všechny katolíky od osmnáctého do devětapadesátého roku života. Pro ostatní platí jen půst zdrženlivosti od masitých pokrmů.
Deníky Moravia, 15. 4. 2006

Belege

Protestanci generalnie nie uznają odpustów, kultu świętych, ich relikwii i wizerunków ani postu w rozumieniu powstrzymywania się od spożywania potraw mięsnych, przywiązują natomiast dużą wagę do śpiewanych w trakcie nabożeństw psalmów i pieśni.
Tygodnik Ciechanowski, 2007-03-13

Odwołuje się do ascetycznej postawy Świerada, który miał zwyczaj siedzieć na dębowym pniu otoczony ostrymi prętami, a na głowę zakładał dodatkowo drewnianą koronę obciążoną czterema kamieniami. Tradycja przekazuje, że Świerad w czasie postu jadł tylko jeden włoski orzech dziennie i popijał go wodą źródlaną. 30-minutowy film będzie gotowy za kilka miesięcy. Twórcy chcą pokazać postać słynnego pustelnika na tle epoki i krainy, w której żył i krzewił wiarę.
Dziennik Polski, 2002-07-27

Ojciec Święty zaapelował wczoraj, aby 14 grudnia stał się dniem wspólnej modlitwy i postu katolików w intencji pokoju.
Dziennik Polski, 2001-11-19

Kościół, idąc śladami Biblii, zalecał post przynajmniej dwa dni w tygodniu. Dodajmy, post był łączony z wykonywaniem dzieł miłosierdzia. "Posucha miłosierdzia powoduje uschnięcie postu" - głosił jeden z pisarzy z V w. Oczywiście, już wtedy pojawiły się nadużycia: grupki zbyt gorliwych ascetów,
Nie lubiana asceza, Niedziela, nr. 14, 1998

Czwarte przykazanie kościelne brzmi: „Zachowywać nakazane posty i wstrzemięźliwość od pokarmów mięsnych, a w okresach pokuty powstrzymywać się od udziału w zabawach”.
Przykazania kościelne (5), Dziennik Polski, 2004-01-23 

Musimy być gotowi na wielkie ofiary tocząc nieustannie walkę duchową. Posiada ona trzy konkretne przejawy: są nimi modlitwa, post i jałmużna.
Wszystkie moje źródła są w Tobie: nabożeństwa eucharystyczne: godziny święte-spotkania modlitewne, 1999

 

Profil: religiös-temporal

Profil: religiös-temporal

Definition

půst

Ein Zeitraum, in dem gefastet wird. Gläubige Menschen erlegen sich auf, gemäßigt zu essen und insbesondere auf Fleisch, aber auch andere Vergnügungen und Genüsse (Alkohol, Süßigkeiten, Feiern) zu verzichten. Zeit der geistigen Einkehr und Buße.

Im christlichen Kontext bezieht sich das Wort häufig auf die vierzigtägige Fastenzeit zwischen Aschermittwoch und Ostersonntag.

Gen., Dat. und Lok. Sg. půstu, selten postu. Instr. Sg. půstem, selten postem.

Definition

Post

Ein Zeitraum, in dem gefastet wird bzw. in dem gläubige Menschen Einkehr halten und Buße tun, oft unter Verzicht auf individuelle Vergnügungen und Genüsse.

In der Regel wird die 40-tägige Fastenzeit zwischen Aschermittwoch und Ostersonntag so genannt, auch als Wielki Post [wörtl. großes Fasten] bezeichnet.

Konnotationen

  • Aschermittwoch, Karfreitag, 24. Dezember
  • Ramadan
  • Ruhe, Stille

Konnotationen

  • Aschermittwoch, Karfreitag
  • Heiligabend
  • Ramadan
  • Ruhe, Stille

Lexikalische Relationen

Synonyme

  • doba postní ‘Fastenzeit, Zeitraum von Aschermittwoch bis Karsamstag, der als Vorbereitungszeit auf das Osterfest gilt und in dem die Gläubigen fasten’

Opposita

  • masopust ‘Fasching, Fastnacht’

Lexikalische Relationen

Opposita

  • karnawał/ Karneval ‘Zeit vor der Fastenzeit, die durch Feiern und Ausgelassenheit gekennzeichnet ist und vom Dreikönigstag bis Aschermittwoch dauert’

Wortbildungen

Adjektive

  • postní2 ‘in Relation zu půst (religiös-temporal) stehend’, vgl. první neděle postní ‘der erste Fastensonntag’, doba postní ‘Fastenzeit’

Wortbildungen

Verben

  • pościć2 ‘fasten’

Adjektive

  • postny2 ‘das Fasten betreffend, Fasten-’
  • wielkopostny ‘die Fastenzeit betreffend, Fastenzeit-’, vgl. nabożeństwo wielkopostne/ Fastengottesdienst

Phraseme, Kollokationen

Kollokationen

  • čtyřicetidenní půst
  • potom začíná půst
  • půst končí o Velikonocích
  • uprostřed půstu
     

 

 

 

 

 

 

 

Phraseme, Kollokationen

Phraseme

  • Wielki Post/ (vorösterliche) Fastenzeit ‘Zeitraum von Aschermittwoch bis Karsamstag, der als Vorbereitungszeit auf das Osterfest gilt, und in dem die Gläubigen fasten’

Kollokationen

  • post czterdziestodniowy
  • post nakazany
  • post w Wielki Piątek
  • post w Wigilię

Belege

Masopustních radovánek si snažili užít o to víc, že s Popeleční středou byl všem zábavám nadlouho konec. Začínal půst, který trval celých šest týdnů, až do velikonočních svátků...
Lidové noviny, č. 35/1996

Další předvelikonoční neděle byly pražná, na kterou se pražil ječmen, kýchavná a družebná, kdy se scházeli sousedé a známí na besedách. Tato neděle uprostřed půstu je připomínána družebnými věnečky.
Mladá fronta DNES, 20.4. 2000

Čas veselí a hojnosti trvá až do březnové popeleční středy. Pak už přichází půst před velikonočními svátky.
Mladá fronta DNES, 3. 2. 2003

„Masopustní obchůzka se konala poslední masopustní úterý. Druhý den byla popeleční středa a s ní i začátek čtyřicetidenního půstu,“ vysvětluje Vojancová. Do šedesátých let se na vesnicích masopustní obchůzky konaly skutečně v úterý, dnes se ale přesunuly na nejbližší víkend.
Mladá fronta DNES, 14. 2. 2003    

S přibývajícími dny ramadánového půstu je zvyšující se napětí patrné i na silnicích. Řidiči jezdí stále agresivněji.
Lidové noviny, 05.12.2002

Belege

W ramadanie muzułmanie zwykle spożywają dwa posiłki - jeden przed świtem i drugi po zachodzie słońca. Z postu zwolnieni są podróżni będący w drodze dłużej niż trzy dni, osoby chore, ludzie w podeszłym wieku oraz kobiety w ciąży i karmiące piersią.
Tygodnik Ciechanowski, 2007-02-23

Pierwsza niedziela postu zwana jest niedzielą Triumfu Ortodoksji, trzecia - Kriestopokłonną, czyli pokłonu przed krzyżem, a ostatnia - Niedzielą Palmową. W czwartek piątego tygodnia postu, kiedy śpiewany jest w całości kanon pokutny, nabożeństwo trwa ponad 2 godziny, a wierni wykonują około 250 pokłonów na kolanach.
Tygodnik Ciechanowski, 2007-05-02

Zmarły w 1257 roku książę poznański Przemysław w czasie 40-dniowego postu umartwiał się nosząc włosienicę i „używając tylko piwa lada jakiego”.
Tygodnik Ciechanowski, 2007-01-12

W Wielki Piątek odbywało się wybijanie żuru - potrawy spożywanej przez cały okres postu, której wszyscy mieli już dosyć, dlatego też z satysfakcją tłuczono gliniane garnki z żurem, co miało symbolizować koniec uprzykrzonego postu.
Tygodnik Ciechanowski, 2002-03-26

Ciekawie prezentowała się również grupa Smerfów z Gargamelem, nie zabrakło Chińczyka i Murzynka Bambo z twarzą wysmarowaną kakao. Impreza tradycyjnie zakończyła się uroczystym pogrzebaniem basa, na znak, że właśnie zakończył się karnawał a rozpoczął okres postu i pokuty.
Nowiny Raciborskie bezpartyjny magazyn regionalny, 2007-02-27

Rozpoczynający się w końcu tygodnia islamski miesiąc postu - ramadan - stanowić będzie nowe wyzwanie dla koalicji antyterrorystycznej.
Dziennik Polski, 2001-11-16

Zakończenie długiego postu odbywało się w Wielką Sobotę. Wtedy to można było wylać postny żur i powiesić znienawidzonego śledzia na drzewie, który „przez sześć niedziel panował nad mięsem morząc żołądki ludzkie słabym posiłkiem swoim” (Kitowicz).
Tygodnik Ciechanowski, 2006-04-14

Tylko siebie i innych zdenerwuje i dopiero na drodze może być nieszczęście - krakała Gospodyni. - To niechże sobie chociaż w wielkim poście za pokutę weźmie na wstrzymanie i z byle czego afery nie robi. - A propos - za pokutę. Przypomniałem sobie, jak tuż przed świętami wielkanocnymi zapytał się ksiądz swoich "puszystych" parafian, ile kilogramów schudli w czasie Wielkiego Postu. Cisza była w kościele jak makiem zasiał - wspominał Nauczyciel. - Jakby tak moją prababcię zapytał, toby się miała czym pochwalić
Post, Dziennik Polski, 2008-02-09

Profil: säkular-asketisch

Profil: säkular-asketisch

Definition

půst

Einschränkung der Nahrungszufuhr oder Verzicht auf bestimmte Speisen meistens zum Zweck der Gewichtsreduzierung. Der Verzicht ist i.d.R. durch den Wunsch motiviert, schlanker zu werden, oder durch Bemühungen den Körper von Schadstoffen zu befreien.

Manchmal kann sich das Wort půst auch auf Verzicht auf einige Genussmittel und Vergnügungen beziehen, den man aus eigener Entscheidung auf sich nimmt oder der einem auferlegt wird (z. B. televizní půst ‘Verzicht auf Fernsehen’, držet půst od nikotinu ‘Verzicht auf Nikotin halten’ oder scherzhaft sexuální půst ‘sexuelle Enthaltsamkeit’).

Půst kann auch einen Zustand bezeichnen, wenn man gar keine Nahrung zu sich nimmt, etwa weil es einem schlecht geht, selten auch aus Protest (in diesem Sinn euphemistisch für hladovka ‘Hungerstreik’).

Gen., Dat. und Lok. Sg. půstu, selten postu. Instr. Sg. půstem, selten postem.

Definition

Post

Teilweiser oder gänzlicher Verzicht auf bestimmte Speisen bzw. auf bestimmte Vergnügungen, vgl. post od telewizora ‘Verzicht auf Fernsehen’.

Dies geschieht aus gesundheitlichen, ästhetischen sowie ideologischen Gründen (z. B. Veganismus) . Religiöse und andere Gründe für das Fasten überschneiden sich oft.

Konnotationen

  • Gewichtsabnahme, Hunger haben
  • Reinigung, Heilung, Entschlackung, Entgiftung
  • Gesundheitswahn

Konnotationen

  • Gewichtsabnahme, Hunger haben
  • Reinigung, Heilung, Entschlackung, Entgiftung
  • Gesundheitswahn

Lexikalische Relationen

Synonyme

  • dieta ‘Diät’
  • hladovka ‘Hungern, Hungerstreik’
  • zdrženlivost ‘Enthaltsamkeit’

Lexikalische Relationen

Synonyme

  • dieta/ Diät
  • głodowanie/ Hungern
  • głodówka/ Hungern
  • wstrzemięźliwość2 / Mäßigung

Wortbildungen

Verben

  • postit se2 ‘fasten, sich im Essen einschränken, besonders zum Zweck der Gewichtsreduzierung’

Adjektive

  • postní3 ‘in Relation zu půst (säkular-asketisch) stehend’, vgl. postní kúra ‘Hungerkur’

Wortbildungen

Substantive

  • poszczenie2 ‘Fasten’
  • pościkokkasionell ‘Diminutiv von post, vgl. Zapowiedziane na następny dzień menu wprowadziło w euforię dzieciaki, a ja, z niejaką ulgą, zaplanowałem post - no może pościk, krótki urlop od stołu. [Das für morgen angekündigte Menü hat die Kinder in Euphorie versetzt und ich, mit gewisser Erleichterung, habe Fasten eingeplant – na vielleicht einen Fastentag, einen kurzen Urlaub vom Tisch.] Gazeta Wyborcza, 1996-09-20

Verben

  • pościć3 ‘fasten’
  • napościć się ‘oft, oder längere Zeit fasten/ eine Fastenkur machen’

Adjektive

  • postny3 ‘fleischlos und fettarm’

Phraseme, Kollokationen

Kollokationen

  • bramborový půst
  • držet půst
  • jednodenní půst
  • očistit organismus půstem
  • ovocný půst

Phraseme, Kollokationen

Kollokationen

  • post od alkoholu
  • post od internetu
  • post od komputera
  • post od mediów
  • post od seksu
  • post od telewizji

Belege

Oříškem pro ty, kteří potřebují redukovat svou váhu, je chuť na sladké. Řešením není striktní zákaz, protože po období půstu pak dochází přímo k posedlosti. Chuť na sladké však mohou uspokojit také výrobky používající umělé sladidlo.
Lidové noviny - Nedělní příloha, č. 22/1993

Odborníci nejsou tak docela zajedno, jestli je dlouhodobější hladovění jednoznačně prospěšné a mnozí přikazují pojídat denně alespoň malou misku dietního tvarohu - kvůli omezení nadměrné ztráty svalové bílkoviny. Ovšem i zatrvrzelí vyznavači pravidelných půstů soudí, že by mu měla předcházet lékařská prohlídka a během postní kúry odborný dozor.
Vlasta, č. 53/1995

Pětidenní protestní hladovka proti jaderné elektrárně Temelín na náměstí hornorakouského města Freistadt je pouze začátek, varují odpůrci atomu. Původně měl půst skončit dnes, aktivisté ale přišli s nápadem na hladovku ve formě „řetězové reakce“.
Blesk, 6. 1. 2003

Nic nám naše laskavá maminka neprominula. Zalhat jsme nesměli, žalovat taky ne, za malý podvod následoval velký trest a dlouhý půst.
Vlasta, č. 44/1995

JAKO DVA HLADOVCI po několikadenním půstu se derou za míčem Olomoučan Vaďura (vlevo) a slávista Kuka.
Lidové noviny, č. 275/1991

Podpoření očisty organismu půstem Očistné působení půstů je známé již dlouho. Jestliže organismus nedostává výživu zvenčí, získává potřebné látky z vlastní tkáně autolýzou, což je jakési "vnitřní sebestravování". Naštěstí je toto odbourávání řízeno tak moudře, že nejdříve jsou vždy stravovány nejméně potřebné součásti organismu (zásobní a odpadní látky, nemocné tkáně, apod.), čímž se pročistí.
http://www.ksoft.cz [7.6.2012]          

Nalodili se na ubohý nákladní parníček se čtyřmi kajutami, kde to páchlo zubní pastou a přepáleným olejem. Strhla se bouře a trvala pět dní. Jimovi, který nikdy netrpěl mořskou nemocí, bylo tentokrát zle. Zůstal na lůžku se svými knížkami a držel přísný půst. Jules chodil ke každému jídlu a prožíval střídavě stavy euforie a deprese.
Henri-Pierre Roché: Jules a Jim    

„Cože?! Manja? Ty pablbe, to je opravdu jedna z nejlepších souložnic na týhle planetě! To ti Morska neřekla?“ Byl z toho úplně vedle. „Tak to si dej dneska půst, kámo!“ radil mi s důrazně zdviženým prstíčkem. „S tím počítám, Pepé, a taky bych se rád podíval do města nebo po okolí. Přece víš, že tu nejsme jen kvůli sexu.“
Ikarie, č. 8/ 2007

Kdo jí rád brambory a domnívá se, že ještě není zralý na požadavky přísné postní kúry, může podstoupit až jednotýdenní bramborový půst. Brambory jsou bohaté na vitaminy, minerální látky, bílkoviny a uhlohydráty. Velké množství draslíku se postará o intenzivní odvádění tekutin z organismu, nízká kalorická hodnota brambor (asi 70 kcal na 100 g) způsobí až dvoukilogramový úbytek váhy za týden.
Vlasta, č. 53/ 1995

Jednou týdně - nejlépe v pondělí nebo v úterý - detoxikujte organismus úplným nebo aspoň ovocným půstem. Buď pijte jenom vodu a bylinkové čaje, nebo střídejte banány, grepy, ananas a hroznové víno. Půst musí trvat 36 hodin, čili když večeříte v neděli, dalším jídlem je až úterní snídaně.
Playboy, č. 8/ 2007

Belege

Dla współczesnego człowieka przekonujące są posty, jakie ktoś sobie zadaje sam. Na przykład: „Ponieważ jestem puszysta - czy puszysty - muszę unikać, po pierwsze - przejadania się. Po drugie - ciast i ciastek, wszelakich słodyczy, za którymi przepadam”. Wobec tego: konsekwentne ograniczanie spożywania tych pokarmów.
Dziennik Polski, 2004-01-23

Wiele chorób wyklucza możliwość stosowania głodówek. Nie należy pościć w przypadku gruźlicy, nadczynności tarczycy, choroby wrzodowej, w okresie pooperacyjnym, przy wychudzeniu. Rodzaj postu i czas stosowania głodówki zależy od indywidualnego stanu i musi być starannie dobrany przez lekarza. Intensywne głodówki powinny być stosowane tylko w warunkach klinicznych lub sanatoryjnych.
Tadeusz Kasperczyk, Podręcznik odnowy psychosomatycznej, 1996

Brak ruchu i nadmiar energii są najczęstszą przyczyną otyłości. Nadwaga jest szeroko rozpowszechniona w krajach przemysłowo rozwiniętych. Poszczenie jest najradykalniejszą formą kuracji odchudzającej. Całościowe działanie postu przyczynia się nie tylko do redukcji nadwagi, lecz także do zwalczania różnych chorób: żylaków, schorzeń układu krążenia, nadciśnienia, zaburzeń skórnych, migreny i chronicznych bólów głowy.
Tadeusz Kasperczyk, Podręcznik odnowy psychosomatycznej, 1996

Zapowiedziane na następny dzień menu wprowadziło w euforię dzieciaki, a ja, z niejaką ulgą, zaplanowałem post - no może pościk, krótki urlop od stołu - jako że serdecznie nie znoszę zupy jabłkowej z makaronem, a wobec knedli z owocami odczuwam obojętność graniczącą z niechęcią.
Rozkosz w Pupkach, czyli mały przewodnik gastronomiczny po gminie Jonkowo i okolicach, Gazeta Wyborcza, 1996-09-20

(…) mniej kalorii i węglowodanów, a więcej prostych potraw, jak kotlet schabowy i golonka. Po pewnym czasie wezwał mnie Prezes do kontroli. Pomacał i skrzywił się. To ma być szkielet? Z takim brzuchem możesz pan tańczyć Jezioro Łabędzie, a nie taniec szkieletów. Albo pan schudnie, albo mi się pan narazi. Widzę, że nie żarty. Wróciłem do domu i zacząłem post generalny. Nic, tylko chleb i woda. Kiedy już bardzo schudłem, powlokłem się, bo byłem bardzo osłabiony, do Prezesa.
Sławomir Mrożek, Opowiadania 1960-1965, 1997

Głód pobudza układ odpornościowy, regeneruje i odmładza komórki. Brak ruchu i nadmiar energii są najczęstszą przyczyną otyłości. Nadwaga jest szeroko rozpowszechniona w krajach przemysłowo rozwiniętych.Poszczenie jest najradykalniejszą formą kuracji odchudzającej. Całościowe działanie postu przyczynia się nie tylko do redukcji nadwagi, lecz także do zwalczania różnych chorób: żylaków, schorzeń układu krążenia, nadciśnienia, zaburzeń skórnych, migreny i chronicznych bólów głowy. Wiele chorób wyklucza możliwość stosowania głodówek.
Tadeusz Kasperczyk, Podręcznik odnowy psychosomatycznej, 1996

Film to zabawna komedia romantyczna. Matt Sullivan jest rozgoryczony, jego ostatni poważny związek zakończył się katastrofą i złamanym sercem. Matt dochodzi do wniosku, że lekarstwo na ból spowodowany odejściem ukochanej znaleźć może w całkowitym poście. Wprawdzie zwykle niczego nie doprowadzał do końca, ale tym razem jest pewien, tej obietnicy nie złamie - żadnego seksu przez 40 dni. Nawet żadnych pocałunków, podrywania dziewczyn.
A może tak do kina, Dziennik Polski, 2002-06-13

 


     

 

Profil: säkular-deprivativ

Profil: säkular-deprivativ

Definition

půsthyperbolisch

Mangel an etwas (z. B. kulturní půst ‘Mangel an Kulturangebot’, sněhový půst ‘Mangel an Schnee’), Ausbleiben eines Erfolgs (z. B. oscarový půst ‘Misserfolg im Oscar-Wettbewerb’, fotbalisté ukončili gólový půst ‘die Fußballer beendeten das Ausbleiben des Torerfolgs’) oder auch Stillstand und erzwungene Untätigkeit (z. B. nucený tvůrčí půst ‘erzwungener Verzicht auf Kreativarbeit’).

Gen., Dat. und Lok. Sg. půstu, selten postu. Instr. Sg. půstem, selten postem.

Definition

post

Fehlen und Mangel, sowohl in Bezug auf materielle Güter als auch als Ausfall oder Ausbleiben eines Ereignisses oder Erfolgs. In der Regel durch äußere Umstände erzwungen.

Manchmal auch als unfreiwilliger, erzwungener Verzichtauf Speise o. Ä., z. B. post od seksu (scherzhaft) ‘sexuelle Enthaltsamkeit’.

Konnotationen

  • erzwungen, unangenehm

Konnotationen

  • erzwungen, unangenehm

Lexikalische Relationen

Synonyme

  • nečinnost ‘Untätigkeit’
  • nedostatek ‘Mangel’
  • neúspěch ‘Misserfolg’
  • přestávka ‘Unterbrechung’

Lexikalische Relationen

Synonyme

  • brak ‘Mangel’
  • posucha 'Mangel'

Wortbildungen

 [Für dieses Profil wurden keine Derivate und Komposita gefunden.]

Wortbildungen

Verben

  • wypościć się ‘eine entbehrungsreiche Zeit (Durststrecke) hinter sich haben’

Adjektive

  • wyposzczony2, scherzhaft ‘über jmdn., der lange sexuell abstinent gelebt hat’

Phraseme, Kollokationen

Kollokationen

  • mužstvo souží bodový půst
  • nucený půst od literatury
  • prolomit gólový půst
  • po letech tvůrčího půstu
  • ukončit gólový půst
  • vynahradit si kulturní půst

Phraseme, Kollokationen

Kollokationen

  • lata postu

Belege

Jihoafrická republika je po letech půstu, kdy byla na 26 roků vyloučena pro politiku apartheidu z Mezinárodní federace ledního hokeje, ve dnech 21. - 28. března pořadatelem části C skupiny mistrovství světa.
Mladá fronta DNES, 25. 2. 1992

Následuje dosavadní známý oscarový půst s neúspěšnými nominacemi Vesničky mé střediskové a Obecné školy, částečně utišený vítěznými kostýmy Theodora Pištěka a výpravou Karla Černého k Amadeovi či nominacemi kameramana Miroslava Ondříčka za Ragtime a Amadea nebo další Pištěkovou za oblékání Valmonta.
Lidové noviny - Nedělní příloha, č. 9/1993

Rangers po 54letém půstu získali nejcennější hokejovou trofej, když v rozhodujícím zápase porazili na domácím ledě Vancouver Canucks 3:2 v normálním čase a finálovou sérii vyhráli nejtěsnějším poměrem 4:3.
Mladá fronta DNES, 16. 6. 1994

Po třídenním „půstu“ se hlavní zájem investorů soustředil na akcie investičních fondů a peněžních ústavů.
Hospodářské noviny - ekonomie, ročník 1995

Expresívní groteska jde proti stylové vytříbenosti domu, ale přesto zejména v přízemí (sochy a instalace nejmladších autorů) dopadl výběr přesvědčivě. Po dlouhém půstu první - a do otevření Veletržního paláce jediná - stálá expozice českého moderního umění je výjimečná.
Hospodářské noviny - víkend, ročník 1995

Inventura ve velkoskladu státní porcelánky rámuje epizodický děj oddechové komedie, pod kterou se v roce 1974 - po několikaletém nuceném tvůrčím půstu - podepsal režisér Juraj Herz.
Mladá fronta DNES, 24. 5. 2003

Letní měsíce nemusí v Brně pro milovníky kultury znamenat žádný půst.
Mladá fronta DNES, 30. 6. 2004

Dovolená ještě neznamená absolutní půst od práce Poradenská společnost Andersen Consulting (AC) zjistila, že dobře placení pracovníci pravděpodobně část své dovolené pracují a jsou ve styku se svým pracovištěm.
Hospodářské noviny, 9. 10. 2000

Od konce prvního hracího měsíce je všechno jinak. Tentokrát souží mužstvo bodový půst od úterý 24. září. Tehdy výběr trenérů Antonína Stavjani a Stanislava Přikryla ještě stihl zvrátit nepříznivě rozehraný duel s Plzní a zvítězil 4:2. Od té chvíle mužstvo strádá, získalo jen bod za remízu v řádném čase s Budějovicemi.
Mladá fronta DNES, 10. 10 2002

A nejsou to jen šaty, ale také celá škála dalším identifikátorů, které kromě své užitné funkce plní i daleko důležitější funkci sociální diferenciace. Česká společnost zažila v tomto ohledu značný šok. Do devadesátého roku dvacátého století byla držena hezky zkrátka. Čtyřicetiletý půst od buržoazních přežitků naordinovaný komunistickou designérskou školou místní obyvatelstvo skutečně řádně vyhladověl.
Britské listy, 30. 9. 2004

Čtenáři v Kostomlatsech pod Milešovkou nebudou mít o prázdninách nucený dlouhý půst od literatury, která je zajímá. Hana a Miroslav Bláhovi mají dovolenou jako každý rok až v srpnu. Celý červenec bude v místní lidové knihovně otevřeno každé úterý odpoledne až do večera.
Deníky Bohemia, 23. 6. 2005

Jeho příznivcům můžeme prozradit, že se mohou těšit i na novinky, neboť pan Brodský je v tomto roce doslova na roztrhání. Do seznamu filmových a televizních rolí mu přibývají po čtyřletém půstu další. Vlastimil Brodský přiznal, že letos vlastně ani neměl žádné prázdniny. „Už mě asi sto padesát let nikdo nechtěl do filmu, akorát Němci loni, a najednou mám dělat čtyři.“
Nedělní Blesk, č. 42/ 1998

Po předchozím sněhovém půstu je návštěvnost Zadova v těchto dnech rekordní, naštěstí však zatím nedošlo na svazích Kobyly a Churáňova k žádnému vážnějšímu úrazu.
Právo, 4. 2. 1998

Belege

„...To nie ma być Unia Wolności bis ani schronisko dla SLD czy dla byłych działaczy SLD. Przywiązujemy wagę do nowych ludzi, którzy przyjdą. Przez ostatnie lata postu pozaparlamentarnego, jaki musiała odbyć, Unia Wolności zmieniła się. Wyciągnęła wnioski ze swoich błędów. Na pewno dzisiejsza UW w dużej mierze pozbyła się, co jej wcześniej zarzucano, jakiegoś takiego przemądrzałego samopoczucia. To trzeba widzieć“.
Polityka, 2005

Echa konkursu jeszcze trwają i mnóstwo muzyki przepięknej ciągle jeszcze się zlewa na całą Polskę, a zwłaszcza na Warszawę. Pianiści-jurorzy okazali się rzeczywiście nadzwyczajni i słyszeliśmy taką masę muzyki, że to nas wynagradza za wiele lat postu pod tym względem.
Jarosław Iwaszkiewicz, Listy do córek, 2009

Częstochowianie, czas wybrać się spacerkiem do kina, wszak po latach postu od tej przyjemności należy się nam to z nawiązką. Żeby tylko to, co tam oglądać będziemy okazało się godne przybytku, który dlań przygotowano.
Gazeta Częstochowska nr 2, 2005-01-13

Jak żona była za granicą, to nie mogłem się doczekać końca tego postu.
Słownik Polszczyzny Potocznej: 166

Każdy deklaruje skromny tuzin jajek i funt masła (dozwolone w transporcie) mając ich pięć lub sześć, słoninę, mięso - cały sklep spożywczy. Pani P. przywiozła siedemset jajek i mnóstwo innych rzeczy. Urywam się pod ciężarem dwóch walizek. Dwa lata postu robią swoje i dziś już nie jestem w stanie żonglować tak ciężarami, jak dawniej. Wstyd mi się do tego przyznać i robię nadludzkie wysiłki, żeby to donieść jakoś do metra.
Szkice piórkiem: (Francja 1940-1944), 1957

Poluzowane przepisy i łatwiejszy dostęp do materiałów budowlanych sprawiły, że stawiający własne domy rodacy postanowili gremialnie odreagować dziesięciolecia architektonicznego ascetyzmu. Wahadełko z jednej skrajności odchyliło się w drugą - niczym nieskrępowanego szaleństwa. - To naturalna kolej rzeczy - uważa Anna Wrońska. - Po latach postu nastały lata karnawału. Przede wszystkim rodacy przypomnieli sobie o długiej, a po wojnie zarzuconej, tradycji tzw. stylu dworkowego. Obok więc nielicznych starych, a teraz masowo odnawianych dworków, zaczęły powstawać ich jak najbardziej współczesne kopie.
Alla polacca, czyli willa Polaka, Polityka, 2007-07-14

Witam Po kilku latach postu od fotografowania (12) zaczynam prawie od nowa. Ponieważ wychowałem się u swojego ojca na fotografii czarno-białej, MTL3 i powiększalniku Krokus, mam pytanie : gdzie w Krakowie (lub w rozsądnej odległości można jeszcze nabyć takie rzeczy jak papier fotopan, hydrofen,
Usenet – pl.rec.foto, 2002-09-16

Po kilkunastu latach postu górnicy chcą mieć coś z zysku, który wypracowują od dwóch lat. – W zeszłym roku trochę kapnęło nam z pańskiego stołu. W tym też liczymy na jakieś okruchy – mówią. – Sytuacja jest bardzo napięta.
Zysku nie oddamy!, Dziennik Zachodni, 2006-05-02

To nie był łatwy powrót, ale teraz jestem bardzo, bardzo szczęśliwa – wzdychała i śmiała się na przemian Włoszka Karen Putzer, która wczoraj w Cortina d’Ampezzo, kilka kilometrów od rodzinnego domu, wygrała slalom gigant. Dopingowana przez liczną grupę kibiców po blisko czterech latach postu od sukcesów i walki o formę wróciła na najwyższy stopień podium alpejskiego Pucharu Świata. W poprzednich sezonach wydawało się, że 28–letnia dziś zawodniczka bezpowrotnie straciła ogień, że przestała jeździć na miarę wielkiego talentu mistrzyni świata juniorów, która przebojem wdzierała się do ścisłej czołówki narciarek
Operacja biodro, Gazeta Krakowska, 2007-01-22

 

Etymologie

Entlehnung aus dem ahd. fasten, fasta; aksl. postъ, postiti sę, atschech. póst, postiti sě. Es ist umstritten, welche Wortart (Substantiv oder Verb) primär ist; die etymologischen Wörterbücher verzeichnen allerdings das Substantiv als Lemma (REJZEK, MACHEK2). Im heutigen Tschechisch erweist das Substantiv půst gegenüber dem Verb postit se eine vielfältigere Polysemie und die Korpusdaten legen es nahe, dass das Substantiv auch häufiger verwendet wird.

Etymologie

Im 8.-9. Jh. übernommene allgemeinslavische Entlehnung von althochdeutsch fasta. Ältere Formen: paszczać, pośny, sponikować ‘aufräumen, aufessen’ (Brückner). Linde führt post auf griech. ápastos ‘hungrig, nicht gesättigt’ zurück. Bańkowski nennt als frühesten Beleg den Psalterz Floriański (Florianer Psalter, lat.-pol.-dt. Psalmensammlung aus dem 14./15. Jh): uśmierzał jeśḿ postem duszę moję (34,16).

Semantischer Wandel

Das Wort půst bezeichnet im Tschechischen typischerweise einen Verzicht auf Essen (insbesondere Fleisch), der religiös motiviert ist. Das legen auch die Bedeutungswörterbücher nahe, indem sie an erster Stelle die Bedeutung „částečné nebo úplné zdržování se pokrmů, zvláště masitých“ ‘teilweise oder völlige Enthaltung von Nahrung, insbesondere von Fleisch’ mit dem Vermerk „ursprünglich aus religiösen Gründen“ anführen (vgl. PSJČ, SSJČ, SSČ). Als zweite Bedeutung folgt die metonymische Übertragung der Bezeichnung einer Handlung auf einen Zeitraum, in dem sie ausgeführt wird, hier ʻFastenzeitʼ. Als půst wird typischerweise die Zeit vom Aschermittwoch bis Ostern bezeichnet (vgl. PSJČ, SSJČ, SSČ, im vorliegenden Wörterbuch das religiös – temporale Profil). Der gegenwärtige Sprachgebrauch lässt vermuten, dass die beiden religiösen Profile (religiös – asketisch und religiös – temporal) von den Sprechern weiterhin als primär wahrgenommen werden, da die Verwendung des Wortes im säkular – asketischen und säkular – deprivativen Profil häufig durch stilistische Varianz, Hyperbolisierung u. ä. motiviert wird.

Im säkular – asketischen Profil kann das Wort půst häufig durch dieta ‘Diät’ ersetzt werden. Der letztere Ausdruck wird mit Phänomenen wie Medizin, gesunde Lebensweise, Schönheitswahn u. ä. verbunden und gilt eher als wissenschaftlich – objektiv, oder aber kommerziell und demagogisch. Attribuierungen wie nízkocholesterolová dieta ‘Cholesterin-Diät’, bezmléčná dieta ‘milchlose Diät’, redukční dieta ‘Reduktionsdiät’, zázračná dieta ‘Wunderdiät’, die in Verbindung mit půst kaum vorkommen (vgl. *zázračný půst, *redukční půst), belegen, dass beim Lexem dieta eine durchplante Nahrungszufuhr und ihre Wirkung auf das Körpergewicht im Vordergrund stehen. Während das Wort dieta Assoziationen mit wissenschaftlich geführten Untersuchungen weckt, referiert das Wort půst eher auf alte Erfahrungen und bewährte Praktiken, vgl.

Očistné působení půstů je známé již dlouho. Jestliže organismus nedostává výživu zvenčí, získává potřebné látky z vlastní tkáně autolýzou, což je jakési „vnitřní sebestravování“. [...] Proto všechna velká náboženství předpisovala určitá údobí půstů. Při krátkodobém vynechání potravy se u většiny lidí neprojeví žádná škodlivá změna.
http://www.ksoft.cz/magazin/bylinky_jarni_procisteni.htm [7. 6. 2012]

Das Wort půst bezeichnet tendenziell eine undifferenzierte Enthaltsamkeit von Essen, die nicht immer gesundheitlich oder diätetisch indiziert sein muss. Vgl. folgende Beispiele, wo půst auf eine Strafe oder Hungern aufgrund einer Appetitlosigkeit referiert:

Nic nám naše laskavá maminka neprominula. Zalhat jsme nesměli, žalovat taky ne, za malý podvod následoval velký trest a dlouhý půst.
(Vlasta, č. 44/1995)

Jimovi, který nikdy netrpěl mořskou nemocí, bylo tentokrát zle. Zůstal na lůžku se svými knížkami a držel přísný půst.
(Henri-Pierre Roché: Jules a Jim)

Die Bedeutungswörterbücher (PSJČ, SSJČ, SSČ) gliedern das säkular – asketische Profil nicht ausdrücklich aus. Die Verwendung des Lexems půst zur Bezeichnung einer Handlung, die nicht als Buße oder geistige Läuterung motiviert ist, sondern als Mittel zur gesundheitlichen und körperlich-ästhetischen Selbstoptimierung begangen wird, ist vermutlich relativ neu und spiegelt einige für die Wohlstandsgesellschaft typische Einstellungen wider.

Das säkular-deprivative Profil gilt als Übertragung eines breit verstandenen religiös motivierten Fastens auf nicht-religiös motivierte Enthaltung oder Ausbleiben von etwas, die meistens als durch die Umstände erzwungen und unerwünscht empfunden werden. Im Vordergrund stehen hier Motive wie Mangel, Qual, Unannehmlichkeit. Dieses Profil wird von den Bedeutungswörterbüchern (PSJČ, SSJČ, SSČ) erfasst und ist daher für eine konventionelle, im Neutschechischen seit langem belegte Metapher zu halten. Das Profil hat einen hyperbolischen Charakter. Der Gebrauch von půst im Sinne von ‘Mangel, Misslingen, Ausbleiben’ ist für die Publizistik, insbesondere den Sportslang als Mittel der Emotionalisierung typisch, vgl. mužstvo souží bodový půst [wörtl. die Mannschaft leidet an Punktefasten] ʻdie Mannschaft hat seit langem keine Punkte gesammeltʼ; letní měsíce nemusí pro milovníky kultury znamenat žádný půst [wörtl. die Sommermonate müssen für die Kulturliebhaber kein Fasten bedeuten] ‘die Sommermonate müssen keine Einschränkung des Kulturangebots mit sich bringen’.

Semantischer Wandel

In den Bedeutungswörterbüchern des Polnischen werden i.d.R. drei Bedeutungen des Lexems post aufgeführt. Ähnlich wie im vorliegenden Wörterbuch bilden dabei zwei religiös motivierte Bedeutungen eine Kontiguität, vgl. SWJP (1996):  1) występujący w różnych religiach zakaz spożywania określonych potraw, zwykle mięsnych, lub nakaz ograniczania spożycia w określone dni tygodnia, roku ‘in vielen Religionen geltendes Verbot des Verzehrs bestimmter Speisen, meistens Fleischgerichte, oder ein Gebot der Einschränkung des Verzehrs dieser Gerichte an bestimmten Tagen der Woche oder des Jahres’ und 2) okres roku lub dzień, w którym wyznawców danej religii obowiązuje ten nakaz ‘ein Zeitraum oder ein Tag im Jahr, an dem für die Gläubigen dieses Gebot  gilt’. Die unter 1) aufgeführte Bedeutung entspricht dem religiös-asketischen Profil des vorliegenden Wörterbuchs. In diesem Profil wird ein religiös motivierter Verzicht auf bestimmte Speisen und Genussmittel, meistens Fleisch und Alkohol, sowie andere Vergnügungen wie Feiern definiert. Die unter 2) aufgeführte Bedeutung entspricht dem religiös-temporalen Profil unseres Wörterbuchs und bezieht sich auf die konkreten Zeiträume dieses Verbots, vgl. Wielki Post/ vorösterliche Fastenzeit in der katholischen Kirche. Andere Bedeutungswörterbücher des Polnischen, vgl. SJP Dor. (1958-1965), PSWP (1995-2005), ISJP (2000), USJP (2003) und WSJP (2007-2012) gliedern ebenfalls die beiden religiös motivierten Bedeutungen aus. 

Eine weitere Bedeutung von post, die in den Wörterbüchern verzeichnet wird, entspricht dem säkular-asketischen Profil des vorliegenden Wörterbuchs, vgl. ISJP 2000 wstrzymywanie się od czegoś, np. od jedzenia albo jakiejś przyjemności ‘Verzicht auf etwas, zum Beispiel auf Essen oder anderes Vergnügen’ (ähnlich SJPDor., PSWP, SWJP, USJP, WSJP). Diese Bedeutung wird am häufigsten mit dem Verzicht auf Essen und andere Genussmittel mit dem Ziel der Gewichtsabnahme konnotiert.  

Im Gegenwartspolnischen sind die beiden religiösen Profile sowie die nicht religiös motivierte Enthaltsamkeit gleichermaßen präsent. Als primär gelten für den Sprecher jedoch die religiösen Bedeutungen, sie werden auch in den meisten Wörterbüchern an erster Stelle aufgeführt, vgl. ISJP 2000, USJP 2003, WSJP 2007-2012. 

Das säkular-deprivative Profil des vorliegenden Wörterbuchs bezieht sich auf eine erzwungene und oft als unangenehm empfundene Enthaltsamkeit. Diese Askese wird von den Bedeutungswörterbüchern des Polnischen nicht erfasst. Lediglich im WSJP gibt es einen Hinweis auf eine durch Mangel oder Knappheit an Lebensmittel verursachte Einschränkung der Nahrungsaufnahme. Das säkuler-deprivative Profil bezieht sich im Polnischen meistens auf eine längere Zeit des andauernden durch äußere Umstande wie Krieg, wirtschaftliche Krise, politische Entmachtung, Geldnot oder Krankheit verursachten Mangels, vgl. 

Dopingowana przez liczną grupę kibiców po blisko czterech latach postu od sukcesów i walki o formę wróciła na najwyższy stopień podium alpejskiego Pucharu Świata.
Operacja biodro, Gazeta Krakowska, 2007-01-22

Auch vergleichsweise harmlose Sachverhalte wie der Verzicht auf klassische Musik oder scherzhaft gemeinte sexuelle Enthaltsamkeit fallen unter dieses Profil (vgl. Belege im säkular-deprivativen Profil). Der Unterschied zum säkular-asketischen Profil besteht dabei in der Alternativlosigkeit. Während im ersten Fall der Verzicht auf etwas durch einen Wunsch motiviert ist (z.B. schlanker zu werden), besteht im säkular-deprivativen Profil keine Möglichkeit des Unterbrechens der gegebenen Situation. 

Neben den vorangegangenen Bedeutungen von post ‘Fasten’ findet man in der Gegenwartssprache ein homonymes Wort post mit der Bedeutung ‘Internetnachricht’. Das englische Lexem post ‘Beitrag’ hat ins Polnische Einzug gefunden und wurde auf der morphologischen Ebene dem Assimilationsmechanismus unterzogen, vgl. Sg.: Gen. postu, ugs. posta, Akk. post, ugs. posta, Lok. w poście, Pl.: Nom. posty; Diminutiv: pościk. Mittlerweile ist das Lexem post ‘Nachricht in einem Internetforum oder Blog’ ein fester Bestandteil der Internetsprache. Auch eine phonetisch-phonologische Adaptation des Lexems hat stattgefunden. Eine eventuelle Verbindung des Begriffs mit  ‘Fasten’ durch den Sprecher erscheint jedoch als wenig wahrscheinlich. Nach den Regeln der Adaptation fremder Verben ins Standardpolnische wurde das englische Verb to post auf den Konjugationstyp auf -owa(ć), uj(e) einbezogen. Ähnlich wie bei mailować/ mejlować  und chatować wird das Verb postować (deutsch posten) gebildet. Auch eine perfektive, semelfaktive Verbform postnąć, ähnlich wie mailnąć, konnte im Korpus verzeichnet werden.
Diese Homonymie von post ‘Fasten’ und post ‘Internetnachricht’ wird im vorliegenden Wörterbuch  nicht aufgeführt, da die Lexeme etymologisch nicht verwandt sind und ein semantischer Zusammenhang beider Begriffe für den Sprecher eher unwahrscheinlich ist. 

Sprichwörter

[Es wurden keine Sprichwörter gefunden.]

Sprichwörter

Komu post miły, niech gryzie śledzia, pan zje niedźwiedzia. [wörtl. Wer gerne fastet, soll Hering essen, der Herr isst Bär.]/ ‘Wirklich fasten tun nur Arme.’

Postem Pana Boga nie przekupisz. [wörtl. Durch Fasten kannst du den Herrgott nicht kaufen.]/ ‘Mit Heuchelei erreicht man nichts.’

Większy post z gęby jak do gęby. [wörtl. Ein größeres Fasten aus dem Maul wie ins Maul.]/ ‘Über Leute, die viel reden, aber wenig davon umsetzen.’

Kulturelle Kontexte

Literatur

  • Radim Palouš: Adventní a postní zamyšlení, 1992.
  • Makary Sieradzki: Jak jsem zdraví ztratil, opět získal a jak o ně pečuji, 2008.

Musik

  • Čankišou: Půst (Lied, in: Čanki product), 2000.
  • Salvátorská schola: Půst. Půst čtyřicetidenní, 2009.
  • Marta a Teba Elefteriadu: Když má srdce půst (Lied), 1969.

    (Quelle: http://www.youtube.com/watch?v=4uHKgL60KAc)
  • Marta Kubišová: Zlý dlouhý půst (Lied, in: Bůh ví), 1969.

    (Quelle: http://www.youtube.com/watch?v=GvyI9JNsj8Q)

Sonstiges

  • Půst očí, pravoslavné umění z českých a moravských sbírek, Ausstellung, Olomouc, 2005-2006.
  • Pavel Mácha: www.PUST.cz, učebnice pro adepty půstu, 2006.
  • Jaroslav Hodík, ohne Titel (Fotografie).

    (Quelle: http://www.katyd.cz/res/data/043/004742_05_021493.gif)
  • Illustrationsfoto, ohne Angaben.

    (Quelle: http://zena-in.cz/media/2010/01/26/pust1.jpg)

Kulturelle Kontexte

Literatur

  • Lynne M. Baab: Jak pościć? Przewodnik po praktyce chrześcijańskiego postu (Fasting, 2006), 2007.
  • Slavko Barbarić, Rajmund Guzik., Ewa Dąbrowska: Dlaczego warto pościć? Mała Biblioteczka Duchowości, 2008.

Musik 

     Jacek Kaczmarski: Wojna Postu z Karnawalem, 1993 (Musikalbum, Vol. 1,2) - Der Titel knüpft an das berühmte Gemälde von Peter Breugel dem Älteren "Der Kampf zwischen Karneval und Fasten" (1559) an.  

Werbung

  • Auf dieser Website findet man mehrere Bilder/ Plakate mit dem Slogan Zrób się na post und zwei Videos/ Spots – ein Versuch junge Menschen für die Fastenzeit vorzubereiten

    (Quelle: http://www.beczka.krakow.dominikanie.pl/post)

Sonstiges

  • Kanior, Mazur, Pleskaczyński: Post i głodówka a religia, 2007 (Audiobook).

    (Quelle: http://www.stereo.pl/560591,Audiobooki_Filozofia-i-religia_Post-i-glodowka-a-religia-CD-audio.html)
  • Comic-Witz – Jak pościć

    (Quelle: http://www.fohy.pl/1578/jak_poscic)

Bibliographie

[Für dieses Lemma wurde keine relevante Literatur gefunden.]

Bibliographie

Bralewski, Sławomir 2013: Praktykowanie postu w świetle historiografii kościelnej IV-V w., in: Vox Patrum. - R. 33, t. 59, S. 359-378.

Staszewska, Zdzisława 2004: Wielki Post w leksyce i frazeologii: (na podstawie materiału gwarowego z okolic Łodzi), in: Journal: Łódzkie Towarzystwo Naukowe, Wydział I, Rozprawy Komisji Językowej, Vol. 49(2004), S. 321-334.

Zurück

Copyright © Humboldt-Universität zu Berlin, 2009–2015
eScrinium