Polysemie
- religiös-asketisch: ‘Verzicht aus religiösen Gründen’
- religiös-temporal: ‘Zeit des Fastens’
- säkular-asketisch: ‘Verzicht, vor allem um Gewicht abzunehmen’
- säkular-deprivativ: ‘Mangel an etwas, Fehlen von etwas’
Definition
půst
Der religiös motivierte Verzicht auf gewisse Speisen (hauptsächlich Fleisch), häufig auch auf andere weltliche Gewohnheiten und Vergnügungen. Er wird mit Besinnung und Einkehr verbunden. Das Fasten wird von gläubigen Christen als Zeichen der Buße über begangene Sünden und als Gedenken an den Opfertod Christi aufgefasst. Es wird an einigen Trauertagen und vor hohen Feiertagen praktiziert. Oft sind bestimmte kürzere und längere Fastenperioden in einzelnen Religionen vorgeschrieben (siehe religiös-temporales Profil).
Gen., Dat. und Lok. Sg. půstu, selten postu. Instr. Sg. půstem, selten postem.
Konnotationen
- Hungergefühl, blasses Gesicht
- Fisch, Wasser, trockenes Brot
- Beichte, Reinigung, Läuterung
- Ekstase, Aufgeschlossenheit für geistige Erfahrungen
- Jesus in der Wüste, Johannes der Täufer, Propheten
Lexikalische Relationen
Synonyme
- střídmost ‘Enthaltsamkeit’
Wortbildungen
Verben
- postit se1 ‘fasten, aus religiösen Gründen insbesondere auf Fleischzufuhr verzichten’
Adjektive
- postní1 ‘in Relation zu půst (religiös-asketisch) stehend’, vgl. postní pokrm ‘Fastenspeise’
Phraseme, Kollokationen
Phraseme
- půst újmy [wörtl. Fasten des Verzichts] ‘Enthaltsamkeit vom Essen, indem man sich nur einmal am Tag satt isst; wird von Gläubigen am Aschermittwoch und Karfreitag eingehalten’
Kollokationen
- den postu
- dodržovat půst
- držet půst
- období půstu
- přísný půst
- půst od masa
- smysl půstu
- štědrodenní půst
Belege
O několik století později se půst stal běžným prostředkem, s jehož pomocí bylo možné vzdorovat nástrahám Satana. Díky půstu bylo možné vykoupit své hříchy a činit pokání.
Lidové noviny - Nedělní příloha, č. 39/1992
Na Štědrý den v poledne se Václav Malý sejde s přáteli, večeřet bude u své sestry. Až do večera vždycky dodržuje půst.
Mladá fronta DNES, 17. 12. 1994
Včerejší Velký pátek byl dnem přísného půstu, smutku a rozjímání.
Mladá fronta DNES, 19. 4. 2003
Nejnevhodnějším obdobím pro cestování do arabských zemí je čas měsíce ramadán. Od svítání až do západu slunce jsou totiž zakázány veškeré tělesné požitky. Smyslem tohoto komplexního půstu je zastavení se v celoročním shonu, ponoření se do meditací a očištění duše. Prostřednictvím rozjímání a modlitby se má zároveň upevnit jednota mezi muslimy.
Lidé a země, ročník 1999
Podle něho se začátek ramadánu řídí východem měsíce, proto ve východních zemích začíná měsíc půstu dříve.
Lidové noviny, č. 19/1996
Obecně platí, že půst je v židovství výrazem bohabojnosti, projevem lítosti nad vlastními špatnými skutky a někdy je chápán i jako příprava k významným činům.
http://m.rozhlas.cz [7.6.2012]
Nakolik je důležité, aby byl půst skutečně postem od jídla? Nemá stejný, nebo dokonce větší význam půst od různých zálib? Půst ve vlastním slova smyslu je vždy zdržení se jídla, popřípadě pití. To, že se v poslední době klade důraz především na jeho duchovní rozměr, často končí tím, že se vlastně žádný půst nekoná.
http://www.vojtechkodet.cz [7.6.2012]
Později se půst spojil i s křesťanskou tradicí. Podle ní se půstem věřící očišťují a připravují na zázrak vzkříšení, který se slaví právě o Velikonocích, kdy období půstu končí. Proto byl fašank veselý, rozverný a často se překračovaly hranice toho, co se jinak považovalo za společensky únosné. Vždyť co se stalo o fašanku, stalo se v žertu.
Mladá fronta DNES, 1. 2. 2002
V době ramadánu se tu setkávají každý den, společně stolují. Dnes vařila Syřanka. Rýže s oříšky, hustá červená omáčka s kousky rajčat, okurkový salát s jogurtem. Na stole leží datle. Ty se jedí nejdříve. Jimi muslimové přerušují půst, jak to dělal i prorok Muhammad. „Tady je půst jednoduchý, jsou tu mnohem kratší dny než v Arábii,“ směje se Nazik, arabská muslimka.
Reflex, č. 50/ 2000
Co vlastně ti, co jej dodržují, nesmí jíst? První a poslední den postní doby, tedy na Popeleční středu a na Velký pátek, platí půst zdrženlivosti od masitých pokrmů a zároveň půst újmy. Je tedy dovoleno najíst se dosyta jen jednou za den. Tento půst je závazný pro všechny katolíky od osmnáctého do devětapadesátého roku života. Pro ostatní platí jen půst zdrženlivosti od masitých pokrmů.
Deníky Moravia, 15. 4. 2006
Definition
půst
Ein Zeitraum, in dem gefastet wird. Gläubige Menschen erlegen sich auf, gemäßigt zu essen und insbesondere auf Fleisch, aber auch andere Vergnügungen und Genüsse (Alkohol, Süßigkeiten, Feiern) zu verzichten. Zeit der geistigen Einkehr und Buße.
Im christlichen Kontext bezieht sich das Wort häufig auf die vierzigtägige Fastenzeit zwischen Aschermittwoch und Ostersonntag.
Gen., Dat. und Lok. Sg. půstu, selten postu. Instr. Sg. půstem, selten postem.
Konnotationen
- Aschermittwoch, Karfreitag, 24. Dezember
- Ramadan
- Ruhe, Stille
Lexikalische Relationen
Synonyme
- doba postní ‘Fastenzeit, Zeitraum von Aschermittwoch bis Karsamstag, der als Vorbereitungszeit auf das Osterfest gilt und in dem die Gläubigen fasten’
Opposita
- masopust ‘Fasching, Fastnacht’
Wortbildungen
Adjektive
- postní2 ‘in Relation zu půst (religiös-temporal) stehend’, vgl. první neděle postní ‘der erste Fastensonntag’, doba postní ‘Fastenzeit’
Phraseme, Kollokationen
Kollokationen
- čtyřicetidenní půst
- potom začíná půst
- půst končí o Velikonocích
- uprostřed půstu
Belege
Masopustních radovánek si snažili užít o to víc, že s Popeleční středou byl všem zábavám nadlouho konec. Začínal půst, který trval celých šest týdnů, až do velikonočních svátků...
Lidové noviny, č. 35/1996
Další předvelikonoční neděle byly pražná, na kterou se pražil ječmen, kýchavná a družebná, kdy se scházeli sousedé a známí na besedách. Tato neděle uprostřed půstu je připomínána družebnými věnečky.
Mladá fronta DNES, 20.4. 2000
Čas veselí a hojnosti trvá až do březnové popeleční středy. Pak už přichází půst před velikonočními svátky.
Mladá fronta DNES, 3. 2. 2003
„Masopustní obchůzka se konala poslední masopustní úterý. Druhý den byla popeleční středa a s ní i začátek čtyřicetidenního půstu,“ vysvětluje Vojancová. Do šedesátých let se na vesnicích masopustní obchůzky konaly skutečně v úterý, dnes se ale přesunuly na nejbližší víkend.
Mladá fronta DNES, 14. 2. 2003
S přibývajícími dny ramadánového půstu je zvyšující se napětí patrné i na silnicích. Řidiči jezdí stále agresivněji.
Lidové noviny, 05.12.2002
Definition
půst
Einschränkung der Nahrungszufuhr oder Verzicht auf bestimmte Speisen meistens zum Zweck der Gewichtsreduzierung. Der Verzicht ist i.d.R. durch den Wunsch motiviert, schlanker zu werden, oder durch Bemühungen den Körper von Schadstoffen zu befreien.
Manchmal kann sich das Wort půst auch auf Verzicht auf einige Genussmittel und Vergnügungen beziehen, den man aus eigener Entscheidung auf sich nimmt oder der einem auferlegt wird (z. B. televizní půst ‘Verzicht auf Fernsehen’, držet půst od nikotinu ‘Verzicht auf Nikotin halten’ oder scherzhaft sexuální půst ‘sexuelle Enthaltsamkeit’).
Půst kann auch einen Zustand bezeichnen, wenn man gar keine Nahrung zu sich nimmt, etwa weil es einem schlecht geht, selten auch aus Protest (in diesem Sinn euphemistisch für hladovka ‘Hungerstreik’).
Gen., Dat. und Lok. Sg. půstu, selten postu. Instr. Sg. půstem, selten postem.
Konnotationen
- Gewichtsabnahme, Hunger haben
- Reinigung, Heilung, Entschlackung, Entgiftung
- Gesundheitswahn
Lexikalische Relationen
Synonyme
- dieta ‘Diät’
- hladovka ‘Hungern, Hungerstreik’
- zdrženlivost ‘Enthaltsamkeit’
Wortbildungen
Verben
- postit se2 ‘fasten, sich im Essen einschränken, besonders zum Zweck der Gewichtsreduzierung’
Adjektive
- postní3 ‘in Relation zu půst (säkular-asketisch) stehend’, vgl. postní kúra ‘Hungerkur’
Phraseme, Kollokationen
Kollokationen
- bramborový půst
- držet půst
- jednodenní půst
- očistit organismus půstem
- ovocný půst
Belege
Oříškem pro ty, kteří potřebují redukovat svou váhu, je chuť na sladké. Řešením není striktní zákaz, protože po období půstu pak dochází přímo k posedlosti. Chuť na sladké však mohou uspokojit také výrobky používající umělé sladidlo.
Lidové noviny - Nedělní příloha, č. 22/1993
Odborníci nejsou tak docela zajedno, jestli je dlouhodobější hladovění jednoznačně prospěšné a mnozí přikazují pojídat denně alespoň malou misku dietního tvarohu - kvůli omezení nadměrné ztráty svalové bílkoviny. Ovšem i zatrvrzelí vyznavači pravidelných půstů soudí, že by mu měla předcházet lékařská prohlídka a během postní kúry odborný dozor.
Vlasta, č. 53/1995
Pětidenní protestní hladovka proti jaderné elektrárně Temelín na náměstí hornorakouského města Freistadt je pouze začátek, varují odpůrci atomu. Původně měl půst skončit dnes, aktivisté ale přišli s nápadem na hladovku ve formě „řetězové reakce“.
Blesk, 6. 1. 2003
Nic nám naše laskavá maminka neprominula. Zalhat jsme nesměli, žalovat taky ne, za malý podvod následoval velký trest a dlouhý půst.
Vlasta, č. 44/1995
JAKO DVA HLADOVCI po několikadenním půstu se derou za míčem Olomoučan Vaďura (vlevo) a slávista Kuka.
Lidové noviny, č. 275/1991
Podpoření očisty organismu půstem Očistné působení půstů je známé již dlouho. Jestliže organismus nedostává výživu zvenčí, získává potřebné látky z vlastní tkáně autolýzou, což je jakési "vnitřní sebestravování". Naštěstí je toto odbourávání řízeno tak moudře, že nejdříve jsou vždy stravovány nejméně potřebné součásti organismu (zásobní a odpadní látky, nemocné tkáně, apod.), čímž se pročistí.
http://www.ksoft.cz [7.6.2012]
Nalodili se na ubohý nákladní parníček se čtyřmi kajutami, kde to páchlo zubní pastou a přepáleným olejem. Strhla se bouře a trvala pět dní. Jimovi, který nikdy netrpěl mořskou nemocí, bylo tentokrát zle. Zůstal na lůžku se svými knížkami a držel přísný půst. Jules chodil ke každému jídlu a prožíval střídavě stavy euforie a deprese.
Henri-Pierre Roché: Jules a Jim
„Cože?! Manja? Ty pablbe, to je opravdu jedna z nejlepších souložnic na týhle planetě! To ti Morska neřekla?“ Byl z toho úplně vedle. „Tak to si dej dneska půst, kámo!“ radil mi s důrazně zdviženým prstíčkem. „S tím počítám, Pepé, a taky bych se rád podíval do města nebo po okolí. Přece víš, že tu nejsme jen kvůli sexu.“
Ikarie, č. 8/ 2007
Kdo jí rád brambory a domnívá se, že ještě není zralý na požadavky přísné postní kúry, může podstoupit až jednotýdenní bramborový půst. Brambory jsou bohaté na vitaminy, minerální látky, bílkoviny a uhlohydráty. Velké množství draslíku se postará o intenzivní odvádění tekutin z organismu, nízká kalorická hodnota brambor (asi 70 kcal na 100 g) způsobí až dvoukilogramový úbytek váhy za týden.
Vlasta, č. 53/ 1995
Jednou týdně - nejlépe v pondělí nebo v úterý - detoxikujte organismus úplným nebo aspoň ovocným půstem. Buď pijte jenom vodu a bylinkové čaje, nebo střídejte banány, grepy, ananas a hroznové víno. Půst musí trvat 36 hodin, čili když večeříte v neděli, dalším jídlem je až úterní snídaně.
Playboy, č. 8/ 2007
Definition
půsthyperbolisch
Mangel an etwas (z. B. kulturní půst ‘Mangel an Kulturangebot’, sněhový půst ‘Mangel an Schnee’), Ausbleiben eines Erfolgs (z. B. oscarový půst ‘Misserfolg im Oscar-Wettbewerb’, fotbalisté ukončili gólový půst ‘die Fußballer beendeten das Ausbleiben des Torerfolgs’) oder auch Stillstand und erzwungene Untätigkeit (z. B. nucený tvůrčí půst ‘erzwungener Verzicht auf Kreativarbeit’).
Gen., Dat. und Lok. Sg. půstu, selten postu. Instr. Sg. půstem, selten postem.
Lexikalische Relationen
Synonyme
- nečinnost ‘Untätigkeit’
- nedostatek ‘Mangel’
- neúspěch ‘Misserfolg’
- přestávka ‘Unterbrechung’
Wortbildungen
[Für dieses Profil wurden keine Derivate und Komposita gefunden.]
Phraseme, Kollokationen
Kollokationen
- mužstvo souží bodový půst
- nucený půst od literatury
- prolomit gólový půst
- po letech tvůrčího půstu
- ukončit gólový půst
- vynahradit si kulturní půst
Belege
Jihoafrická republika je po letech půstu, kdy byla na 26 roků vyloučena pro politiku apartheidu z Mezinárodní federace ledního hokeje, ve dnech 21. - 28. března pořadatelem části C skupiny mistrovství světa.
Mladá fronta DNES, 25. 2. 1992
Následuje dosavadní známý oscarový půst s neúspěšnými nominacemi Vesničky mé střediskové a Obecné školy, částečně utišený vítěznými kostýmy Theodora Pištěka a výpravou Karla Černého k Amadeovi či nominacemi kameramana Miroslava Ondříčka za Ragtime a Amadea nebo další Pištěkovou za oblékání Valmonta.
Lidové noviny - Nedělní příloha, č. 9/1993
Rangers po 54letém půstu získali nejcennější hokejovou trofej, když v rozhodujícím zápase porazili na domácím ledě Vancouver Canucks 3:2 v normálním čase a finálovou sérii vyhráli nejtěsnějším poměrem 4:3.
Mladá fronta DNES, 16. 6. 1994
Po třídenním „půstu“ se hlavní zájem investorů soustředil na akcie investičních fondů a peněžních ústavů.
Hospodářské noviny - ekonomie, ročník 1995
Expresívní groteska jde proti stylové vytříbenosti domu, ale přesto zejména v přízemí (sochy a instalace nejmladších autorů) dopadl výběr přesvědčivě. Po dlouhém půstu první - a do otevření Veletržního paláce jediná - stálá expozice českého moderního umění je výjimečná.
Hospodářské noviny - víkend, ročník 1995
Inventura ve velkoskladu státní porcelánky rámuje epizodický děj oddechové komedie, pod kterou se v roce 1974 - po několikaletém nuceném tvůrčím půstu - podepsal režisér Juraj Herz.
Mladá fronta DNES, 24. 5. 2003
Letní měsíce nemusí v Brně pro milovníky kultury znamenat žádný půst.
Mladá fronta DNES, 30. 6. 2004
Dovolená ještě neznamená absolutní půst od práce Poradenská společnost Andersen Consulting (AC) zjistila, že dobře placení pracovníci pravděpodobně část své dovolené pracují a jsou ve styku se svým pracovištěm.
Hospodářské noviny, 9. 10. 2000
Od konce prvního hracího měsíce je všechno jinak. Tentokrát souží mužstvo bodový půst od úterý 24. září. Tehdy výběr trenérů Antonína Stavjani a Stanislava Přikryla ještě stihl zvrátit nepříznivě rozehraný duel s Plzní a zvítězil 4:2. Od té chvíle mužstvo strádá, získalo jen bod za remízu v řádném čase s Budějovicemi.
Mladá fronta DNES, 10. 10 2002
A nejsou to jen šaty, ale také celá škála dalším identifikátorů, které kromě své užitné funkce plní i daleko důležitější funkci sociální diferenciace. Česká společnost zažila v tomto ohledu značný šok. Do devadesátého roku dvacátého století byla držena hezky zkrátka. Čtyřicetiletý půst od buržoazních přežitků naordinovaný komunistickou designérskou školou místní obyvatelstvo skutečně řádně vyhladověl.
Britské listy, 30. 9. 2004
Čtenáři v Kostomlatsech pod Milešovkou nebudou mít o prázdninách nucený dlouhý půst od literatury, která je zajímá. Hana a Miroslav Bláhovi mají dovolenou jako každý rok až v srpnu. Celý červenec bude v místní lidové knihovně otevřeno každé úterý odpoledne až do večera.
Deníky Bohemia, 23. 6. 2005
Jeho příznivcům můžeme prozradit, že se mohou těšit i na novinky, neboť pan Brodský je v tomto roce doslova na roztrhání. Do seznamu filmových a televizních rolí mu přibývají po čtyřletém půstu další. Vlastimil Brodský přiznal, že letos vlastně ani neměl žádné prázdniny. „Už mě asi sto padesát let nikdo nechtěl do filmu, akorát Němci loni, a najednou mám dělat čtyři.“
Nedělní Blesk, č. 42/ 1998
Po předchozím sněhovém půstu je návštěvnost Zadova v těchto dnech rekordní, naštěstí však zatím nedošlo na svazích Kobyly a Churáňova k žádnému vážnějšímu úrazu.
Právo, 4. 2. 1998
Wortindex
Etymologie
Entlehnung aus dem ahd. fasten, fasta; aksl. postъ, postiti sę, atschech. póst, postiti sě. Es ist umstritten, welche Wortart (Substantiv oder Verb) primär ist; die etymologischen Wörterbücher verzeichnen allerdings das Substantiv als Lemma (REJZEK, MACHEK2). Im heutigen Tschechisch erweist das Substantiv půst gegenüber dem Verb postit se eine vielfältigere Polysemie und die Korpusdaten legen es nahe, dass das Substantiv auch häufiger verwendet wird.
Semantischer Wandel
Das Wort půst bezeichnet im Tschechischen typischerweise einen Verzicht auf Essen (insbesondere Fleisch), der religiös motiviert ist. Das legen auch die Bedeutungswörterbücher nahe, indem sie an erster Stelle die Bedeutung „částečné nebo úplné zdržování se pokrmů, zvláště masitých“ ‘teilweise oder völlige Enthaltung von Nahrung, insbesondere von Fleisch’ mit dem Vermerk „ursprünglich aus religiösen Gründen“ anführen (vgl. PSJČ, SSJČ, SSČ). Als zweite Bedeutung folgt die metonymische Übertragung der Bezeichnung einer Handlung auf einen Zeitraum, in dem sie ausgeführt wird, hier ʻFastenzeitʼ. Als půst wird typischerweise die Zeit vom Aschermittwoch bis Ostern bezeichnet (vgl. PSJČ, SSJČ, SSČ, im vorliegenden Wörterbuch das religiös – temporale Profil). Der gegenwärtige Sprachgebrauch lässt vermuten, dass die beiden religiösen Profile (religiös – asketisch und religiös – temporal) von den Sprechern weiterhin als primär wahrgenommen werden, da die Verwendung des Wortes im säkular – asketischen und säkular – deprivativen Profil häufig durch stilistische Varianz, Hyperbolisierung u. ä. motiviert wird.
Im säkular – asketischen Profil kann das Wort půst häufig durch dieta ‘Diät’ ersetzt werden. Der letztere Ausdruck wird mit Phänomenen wie Medizin, gesunde Lebensweise, Schönheitswahn u. ä. verbunden und gilt eher als wissenschaftlich – objektiv, oder aber kommerziell und demagogisch. Attribuierungen wie nízkocholesterolová dieta ‘Cholesterin-Diät’, bezmléčná dieta ‘milchlose Diät’, redukční dieta ‘Reduktionsdiät’, zázračná dieta ‘Wunderdiät’, die in Verbindung mit půst kaum vorkommen (vgl. *zázračný půst, *redukční půst), belegen, dass beim Lexem dieta eine durchplante Nahrungszufuhr und ihre Wirkung auf das Körpergewicht im Vordergrund stehen. Während das Wort dieta Assoziationen mit wissenschaftlich geführten Untersuchungen weckt, referiert das Wort půst eher auf alte Erfahrungen und bewährte Praktiken, vgl.
Očistné působení půstů je známé již dlouho. Jestliže organismus nedostává výživu zvenčí, získává potřebné látky z vlastní tkáně autolýzou, což je jakési „vnitřní sebestravování“. [...] Proto všechna velká náboženství předpisovala určitá údobí půstů. Při krátkodobém vynechání potravy se u většiny lidí neprojeví žádná škodlivá změna.
http://www.ksoft.cz/magazin/bylinky_jarni_procisteni.htm [7. 6. 2012]
Das Wort půst bezeichnet tendenziell eine undifferenzierte Enthaltsamkeit von Essen, die nicht immer gesundheitlich oder diätetisch indiziert sein muss. Vgl. folgende Beispiele, wo půst auf eine Strafe oder Hungern aufgrund einer Appetitlosigkeit referiert:
Nic nám naše laskavá maminka neprominula. Zalhat jsme nesměli, žalovat taky ne, za malý podvod následoval velký trest a dlouhý půst.
(Vlasta, č. 44/1995)
Jimovi, který nikdy netrpěl mořskou nemocí, bylo tentokrát zle. Zůstal na lůžku se svými knížkami a držel přísný půst.
(Henri-Pierre Roché: Jules a Jim)
Die Bedeutungswörterbücher (PSJČ, SSJČ, SSČ) gliedern das säkular – asketische Profil nicht ausdrücklich aus. Die Verwendung des Lexems půst zur Bezeichnung einer Handlung, die nicht als Buße oder geistige Läuterung motiviert ist, sondern als Mittel zur gesundheitlichen und körperlich-ästhetischen Selbstoptimierung begangen wird, ist vermutlich relativ neu und spiegelt einige für die Wohlstandsgesellschaft typische Einstellungen wider.
Das säkular-deprivative Profil gilt als Übertragung eines breit verstandenen religiös motivierten Fastens auf nicht-religiös motivierte Enthaltung oder Ausbleiben von etwas, die meistens als durch die Umstände erzwungen und unerwünscht empfunden werden. Im Vordergrund stehen hier Motive wie Mangel, Qual, Unannehmlichkeit. Dieses Profil wird von den Bedeutungswörterbüchern (PSJČ, SSJČ, SSČ) erfasst und ist daher für eine konventionelle, im Neutschechischen seit langem belegte Metapher zu halten. Das Profil hat einen hyperbolischen Charakter. Der Gebrauch von půst im Sinne von ‘Mangel, Misslingen, Ausbleiben’ ist für die Publizistik, insbesondere den Sportslang als Mittel der Emotionalisierung typisch, vgl. mužstvo souží bodový půst [wörtl. die Mannschaft leidet an Punktefasten] ʻdie Mannschaft hat seit langem keine Punkte gesammeltʼ; letní měsíce nemusí pro milovníky kultury znamenat žádný půst [wörtl. die Sommermonate müssen für die Kulturliebhaber kein Fasten bedeuten] ‘die Sommermonate müssen keine Einschränkung des Kulturangebots mit sich bringen’.
Sprichwörter
[Es wurden keine Sprichwörter gefunden.]
Kulturelle Kontexte
Literatur
- Radim Palouš: Adventní a postní zamyšlení, 1992.
- Makary Sieradzki: Jak jsem zdraví ztratil, opět získal a jak o ně pečuji, 2008.
Musik
- Čankišou: Půst (Lied, in: Čanki product), 2000.
- Salvátorská schola: Půst. Půst čtyřicetidenní, 2009.
-
Marta a Teba Elefteriadu: Když má srdce půst (Lied), 1969.(Quelle: http://www.youtube.com/watch?v=4uHKgL60KAc)
-
Marta Kubišová: Zlý dlouhý půst (Lied, in: Bůh ví), 1969.(Quelle: http://www.youtube.com/watch?v=GvyI9JNsj8Q)
Sonstiges
- Půst očí, pravoslavné umění z českých a moravských sbírek, Ausstellung, Olomouc, 2005-2006.
- Pavel Mácha: www.PUST.cz, učebnice pro adepty půstu, 2006.
-
Jaroslav Hodík, ohne Titel (Fotografie).(Quelle: http://www.katyd.cz/res/data/043/004742_05_021493.gif)
-
Illustrationsfoto, ohne Angaben.(Quelle: http://zena-in.cz/media/2010/01/26/pust1.jpg)
Bibliographie
[Für dieses Lemma wurde keine relevante Literatur gefunden.]