Polysemie

1. religiös: ‘Gott und Heiliges beleidigen’
2. säkular: ‘fluchen’
3. diskreditierend: ‘über jmdn. / etw. missbilligend sprechen’

Polysemie

1. religiös: ‘Gott und Heiliges beleidigen’
2. säkular: ‘fluchen’
3. diskreditierend: ‘über jmdn. / etw. missbilligend sprechen’

Bluźnić

Sich beleidigend über etwas äußern, was für den Hörer heilig ist. In erster Linie geht es um Gott und Religion. In der Bibel wurde nicht nur eine Beleidigung Gottes, sondern auch der Missbrauch Gottes Namens als Lästerung gesehen (vgl. Ex 20,7). Auch einige Formen der Verwünschung, die mit Magie zusammenhängen, gehören in religiösen Diskursen  dazu. Als bluźnić  werden darüber hinaus provozierende Äußerungen empfunden, wo allgemein geschätzte Werte  oder Personen in den Schmutz gezogen werden, was in den Augen des Hörers an Tabubruch grenzt.

Bluźnić ist ein verbaler Akt. Aber das Verbalabstaktum bluźnierstwo bezieht sich auch auf Handlungen und Werke, z.B. in der Kunst, die als Verletzung religiöser Gefühle interpretiert werden.    

rouhat se

Gott oder Heiliges beleidigen, besonders dadurch dass man etwas Verbotenes sagt.

• Anmaßung, Frechheit
• Strafe

• Frevel, Flüche, Lästerei
• Anmaßung, Frechheit
• Strafe

Synonyme

• profanować ‘entweihen, schänden’
• uwłaczać₁ / schmähen
• złorzeczyć ‘verfluchen’

Opposita

• wielbić₁ ‘verehren, anbeten’

Synonyme

• brát Boží jméno nadarmo ‘Gottes Namen unnütz aussprechen’
• znevažovat (svaté) ‘das Heilige/ die Heiligen nicht ehren’
• opovrhovat (Bohem) ‘ohne Respekt auf Gott zugehen’
• vysmívat se svatým ‘die Heiligen verlachen’

Substantive

• bluźnienie ‘in Relation zu bluźnić (religiöses Profil) stehend’
• bluźnierca ‘Gotteslästerer’
• bluźnierstwo₁‘Blasphemie, Gotteslästerung’

Adjektive

• bluźnierczy₁ ‘blasphemisch, frevelhaft, gotteslästerlich, sakrilegisch’
• bluźnierski_veraltet ‘blasphemisch’

Adverbien

• bluźnierczo₁ ‘blasphemisch, frevelhaft, gotteslästerlich, sakrilegisch’

Substantive

• rouhač₁ ‘Frevler, Lästerer, Spötter’
• rouhačství₁ ‘Lästerei’
• rouhavost₁ ‘Frevel’

Verben

• zarouhat (si/se)_1, selten ‘fluchen, lästern’

Adjektive

• rouhavý₁ ‘lästerlich, frevelhaft’

Adverbien

• rouhavě₁ ‘lästerlich, frevelhaft’

Kollokationen

• bluźnić Bogu
• bluźnić przeciwko Bogu
• bluźnić niebu
• bluźnić przeciwko Kościołowi
• bluźnić przeciwko świętościom
• bluźnić z gniewu
• bluźnić z żalu

Phraseme

• nerouhej se! [läster nicht!] ‘Aufforderung an jmdn. sich nicht zu beschweren, nicht so viele negative Äußerungen zu machen’

Kollokationen

• rouhat se Bohu/ nebesům

chrztem dla Jana Rokity byłoby odejście z Platformy? - Z mojej strony, ze strony pewnie władz z Prawa i Sprawiedliwości byłoby zarozumialstwem mówienie, że wstąpienie do Prawa i Sprawiedliwości czy współdziałanie z Prawem i Sprawiedliwością jest tożsame ze zmyciem grzechu pierworodnego. Niech pan nie bluźni. - Nie bluźnię, pytam, czy Jan Rokita może wejść do rządu. - To są decyzje, które podejmuje prezes Rady Ministrów. - Pan sobie wyobraża to wejście? - Wyobrażam sobie. Fragment wczorajszej rozmowy Konrada Piaseckiego z Aleksandrem Szczygłą, szefem Kancelarii Prezydenta RP
Rokita w rządzie, Dziennik Polski, 2006-12-02

Są one utworami o charakterze kaznodziejskim i redagowane były głównie z myślą o słuchaczu, aby rozbudzić w nim gorliwość do lepszego życia i powstrzymanie się od grzechu. Tak na przykład sięgająca okresu średniowiecza legenda opowiada przypadek pewnego człowieka, który udręczony ciężką chorobą ciała zaczął bluźnić Bogu. Wypominał Mu, że przedłuża dni jego życia i poddaje go tak srogim i wielkim cierpieniom. Wówczas do chorego przybył anioł. Niebieski posłaniec obiecał mu wyzdrowienie, lecz najpierw chory musiał jeszcze cierpieć przez dwa lata, dlatego powinien uzbroić się w cierpliwość i odwagę.
Zdzisław J. Kijas, Czyściec, 2003

Przypomniało mi się wszystko, jak ten Niemiec bił mnie po twarzy, a potem zabrali mamę… Niestety, z tego koszmaru nie będę mógł się już obudzić. Mama… straciłem ją… Tu wszystkie modlitwy na nic. - Jak możesz… Jak możesz tak bluźnić?! Wszystko w ręku Boga, synku. Widzisz Jego?... – tu ruchem ręki stary proboszcz wskazał Marcinkowi krucyfiks. – On ZMARTWYCHWSTAŁ! - Tak. On zmartwychwstał. Wiem, widziałem go zresztą tej nocy. - Widziałeś go??
JAROSŁAW STANISŁAW JACKIEWICZ, Marcinek, Akant, 2010-02

Wszyscy wiemy - uciął Wroński. - Taka była pana filozofia? - Właśnie taka. Dlatego uważam, że muzułmanie są mądrzejsi i do nich należy przyszłość. Rozumieją, że jeśli się wierzy naprawdę, można się wiary zaprzeć, można nawet bluźnić, byle zachować życie. Mało tego, reguła ketmanu idzie dalej, że nie tylko życie należy chronić, ale także majątek i pozycję. Bo co z tego przyjdzie Bogu, jeśli jego wyznawca będzie martwy albo zgnije w więzieniu, albo zdechnie z głodu jak pies pod
Marek Harny, Zdrajca, 2007

Najczęściej o pomoc egzorcysty proszą rodzice młodych ludzi, z którymi zaczyna się dziać coś złego. O północy do drzwi plebanii jednej z parafii w regionie łódzkim zapukał zdesperowany człowiek. Z płaczem prosił, by ratować jego syna. – Robert krzyczy, bluźni, niszczy wszystkie świętości – tłumaczył ojciec. Ksiądz poszedł z nim do mieszkania znajdującego się na dużym osiedlu.
Kiedy przychodzi Zły, Dziennik Łódzki, 2004-12-10

Mój mąż słabł w oczach, badanie krwi potwierdziło najgorsze: białaczka. Wyszłam z domu, żeby nie okazywać swojej rozpaczy. Chodziłam uliczkami Podkowy i wygrażałam Panu Bogu, bluźniłam, obrzucałam Go najgorszymi wyzwiskami, a potem stwierdziłam nawet, że w ogóle Go nie ma, że w Niego nie wierzę. Byłam zapuchnięta od płaczu. Nie chcąc w takim stanie wracać do domu, zawędrowałam pod drzwi naszej brwinowskiej willi.
Maria Nurowska, Sprawa Niny S., 2009

Kdo by se však rouhal Duchu svatému, nedojde odpuštění navěky, ale bude vinen věčným hříchem. 
(Mk 3,29)

Navíc nosí jeho žena šaty utkané z dvojího druhu vláken (bavlna + polyester). On nadto často zlořečí a rouhá se. Je opravdu zapotřebí té námahy se svoláním celé vesnice, abychom je ukamenovali (viz . Leviticus 24 , 1016)? 
(syn) 

Zjistil jsem, že se tyto knihy rouhají Bohu a že v nich jsou příklady zaříkadel, rituálů a démonických sil, což povzbuzuje přání kouzlit a mstít se. Jde o dílo satanovo," říká rakouský katolický farář Gerhard Wagner. 
(syn)

Učení islámu je dobré a mírumilovné a ti, kteří páchají zlo ve jménu Alláha, berou jeho jméno nadarmo a velice se rouhají. Teroristé jsou zrádci vlastní víry a snaží se islámu zmocnit. 
(syn)

Zatímco moudrým otevíral dveře ochotně a rád, o dotěrné obdivovatele nikdy nestál: "Sláva je libá strava duše, posiluje a pozvedá ducha, osvěžuje mysl ... Veřejné mínění zbožňuje člověka a rouhá se bohům; často vynáší chyby, nad nimiž se červenáme, a vysmívá se ctnostem, na než jsme hrdi." 
(syn)

Stihla jste se vůbec před sezonou "pomodlit" na svém posvátném místě u Matesa, rozvalině statku pod Churáňovem? Jen jsem kolem proběhla. Ale bylo toho tolik, že jsem nějaké speciální zastavení nestihla. - Nerouháte se trošku? Já si tu posvátnost zachovám, nebojte. Před mistrovstvím světa se tam určitě dostanu. Kateřina Neumannová Běžkyně na lyžích, nejlepší česká lyžařka všech dob - Klub: Dukla Liberec Trenér: Stanislav Frühauf. 
(syn)

Je v něm víc Bartošky než Shafferova Salieriho. Od prvního okamžiku, kdy osloví diváky svou zpovědí, nasadí vnitřně vyrovnaný a kultivovaný polotón, který neopustí, ať se rouhá Bohu nebo dvoří své milence, ať se mu - obrazně řečeno - hroutí svět. Chybí mu vnitřní sžíravost, je nejvýše bolestínský, nikoli však skutečně zraněný. Publikum přijímá vděčně jeho bonmoty a inscenace nabývá charakter bezmála veselé společenské konverzačky, nikoli tragického dramatu.
(syn) 

Satan, rouhavě pokřikovali z virtuální kazatelny a hlasitě kleli v kostelních uličkách. Z tohoto důvodu byl kostel, jehož provoz sponzoruje metodistická církev, nucen omezit pohyb v některých prostorách, včetně oltáře a kazatelny. Kyberstrážci mohou okamžitě odlogovat každého, kdo bude v kostele klít a rouhat se, a tyto kacíře neprodleně odeslat do virtuálního pekla. Mluvčí kostela ujistil, že chrám bude fungovat nadále, a dodal, že John Wesley, zakladatel metodistické církve z 18. století, kdysi čelil podobným útokům. 
(syn)

Většina klášterů byla rozstřílena dělostřelectvem, často i s obyvateli, jindy byli tito pobiti zvlášť. S úporností, s jakou šla církev po kacířích či přítomná doba po narkomanech (i oni se konzumnímu ideálu rouhají, a také jen tiše, beze zbraně v ruce), šly "modernizační" režimy 20. století po všem, co bezvýhradně neadorovalo jejich modly. Vlastní sofistikovanější technologie se do takto získané sociální paseky natáhly mnohem později, v podstatě až v přítomné době. 
(syn)

Bluźnić

Grob gegen Sprach- und Verhaltensnormen oder die Würde einer Situation verstoßen. Bezeichnet sowohl einen Verstoß gegen die Form als auch einen durch den Inhalt der Rede sowie durch Gesten und Verhalten zum Ausdruck gebrachten Dissenz gegenüber einem anerkannten Wert oder einer verehrten Person oder Instanz.

Im Polnischen ist das Verb bluźnić veraltet und wird in der Bedeutung von kląć/ przeklinać verdrängt.

rouhat se

Grob gegen Sprach- und Verhaltensnormen oder die Würde einer Situation verstoßen. Bezeichnet sowohl einen Verstoß gegen die Form als auch einen durch den Inhalt der Rede sowie durch Gesten und Verhalten zum Ausdruck gebrachten Dissenz gegenüber einem anerkannten Wert oder einer verehrten Person oder Instanz. Oft wird so eine Verwendung sehr expressiver und vulgärer Sprachregister durch das Subjekt von rouhat se bezeichnet, die diesem dazu dient, negative Emotionen abzureagieren oder Aufmerksamkeit zu provozieren.

Im Tschechischen nimmt das Verb teilweise die Bedeutung ‘angeben’, ‘sich beschweren’ und ‘ fluchen’ an. Selten bezeichnet es nur den expressiven verbalen Akt als Affektentladung, wie beim teilweisen Synonym klít.

reflexives Verb
<rouhat se někomu/ něčemu>

• Undankbarkeit, Respektlosigkeit, Unbescheidenheit, Angeberei
• Beschwerde, Tabubruch, Verstoß, Angeben

• Undankbarkeit, Respektlosigkeit, Unbescheidenheit, Angeberei
• Beschwerde, Tabubruch, Verstoß, Angeben

Synonyme

• bluzgać_{umgangssprachlich} / fluchen
• kląć / fluchen
• przeklinać / fluchen
• ubliżać <komuś> ‘jmdn. beleidigen’
• uwłaczać₂ / schmähen

Opposita

• chwalić / loben
• wielbić₂ / verehren

Synonyme

• stěžovat se ‘sich beschweren’
• být nevděčný ‘undankbar sein’
• zlořečit ‘lästern, fluchen’
• nadávat ‘beschimpfen, beleidigen’
• klít ‘fluchen, lästern’
• projevovat neúctu ‘Missachtung zeigen/ äußern’
• opovrhovat ‘jmdn. missachten’
• urážet někoho ‘jmdn. beleidigen

Substantive

• bluźnierstwo_{2, umgangssprachlich} ‘Schimpfwort’

Adjektive

• bluźnierczy₂ ‘lästerlich’

Adverbien

• bluźnierczo₂ ‘lästerlich’

Substantive

• rouhač₂ ‘Frevler, Lästerer, Spötter’
• rouhačtsví₂ ‘Lästerei’
• rouhavost₂ ‘Frevel’

Verben

• zarouhat (si/se)_2, selten ‘fluchen, lästern’

Adjektive

• rouhavý₂ ‘lästerlich, frevelhaft’

Adverbien

• rouhavě₂ ‘lästerlich, frevelhaft’

Kollokationen

• bluźnić jak szewc
• bluźnić z gniewu
• bluźnić z żalu
• okropnie bluźnić
• publicznie bluźnić

Kollokationen

• sprostě se rouhát
• nerouhej se!
• nechci se rouhat

Wzburzone owe ludzkie potoki, nie zważając na bagaże, które lada chwila pojawią się na pasach transmisyjnych, walą hurmem do popielniczek, żeby się odpalić, co w samolotach jest ostatecznie zabronione. Polak w średnim wieku, wściekły, spocony, bluźni jak szewc, jeśli jeszcze są w ogóle szewcy i w ogóle jeszcze bluźnią Setki klimatyzowanych autokarów bez ustanku rozwożą gości po wyspie, która w sezonie pęka w szwach, a po sezonie liczy zaledwie sześćset tysięcy mieszkańców, z których połowa upodobała sobie stolicę Palma de Mallorca jest
Więcej petów niż turystów, Express Ilustrowany, 2001-09-14

Nie robiliśmy, jak dotychczas, takich akcji, ale może by się przydała? - zastanawia się Włodzimierz Małyszek, komendant Straży Miejskiej. - Owszem, były mandaty za wulgaryzmy, ale tylko w połączeniu z innymi wykroczeniami. Kto, według funkcjonariuszy, „bluźni” najczęściej? - O, gdybyśmy stanęli przy jakiejkolwiek szkole ponadgimnazjalnej podczas przerwy, to zabrakłoby nam bloczka do wypisywania mandatów - żartuje komendant Małyszek. - Dojeżdżam do pracy autobusem, słyszę jakim językiem posługuje się młodzież. I, co dziwne, chłopcy jeszcze się
Języka na wodzy, Dziennik Bałtycki, 2004-08-26

przeszło przez moje ręce – twierdzi chorąży. – Nauczyłem się, jak do nich mówić trafiającym do serca słowem. Czasem dobre słowo nie wystarczało. Wszyscy „młodzi” wiedzieli po krótkim czasie, że chorąży Rudek wręcz chronicznie nie znosi, gdy ktoś w jego towarzystwie bluźni. Gdy kogoś przyłapał na wulgarnym przeklinaniu, wołał do siebie i rozkazywał: – Dziesięć pompek! Przez lata każde jego nadejście poprzedzały ostrzeżenia: – Cicho! Rudek idzie! Podobnie wychował też swoich synów. Młodszy, Tomek, pracuje w Warszawie. Starszy, Jarosław,
Melduje się Rudek, Gazeta Krakowska, 2005-04-22

zostawiając za sobą zapach piwa i papierosów. - Artur jestem, chłopaki... Ja też bym coś wziął, kurwa, bo mam cały pokój piwa, ale nie będę przecież wracał, bo normalnie by mnie zajebali -tłumaczył się nowym kolegom. - Strasznie bluźni - zauważyła Karolina, która potrafiła bluźnić jeszcze mocniej, ale tylko w studiu, gdy cięli jej materiał. - A my tu, panie Zbigniewie, właśnie rozmawiamy o czymś ważnym... Chcielibyśmy zrobić materiał na temat nietolerancji łódzkiej młodzieży wobec obcokrajowców, szczególnie
Dariusz Chętkowski z uczniami, Ostatni weekend, 2007

V podstatě se hlásím ke katolicismu, na tom se u mne nic nezměnilo. Z mých textů je víra evidentní, i když jsou tam někdy texty rouhačské. Ostatně říká se, že rouhat se může pouze člověk věřící. Když se takzvaně rouhá člověk nevěřící, tak si o něm člověk pomyslí , že je chudák, protože neví, o čem mluví. Mluví o tom Dostojevskij v jedné ze svých knih, nevím, jestli v Idiotovi, že s ateisty je problém mluvit
(syn)

"Já jsem v podstatě takový novodobý kacíř," rouhá se a má tím na mysli to, že boří zavedené mýty, jak by boty měly vypadat. Jde proti názoru, že musejí být hlavně hezké a pokud možno co nejlevnější. 
(syn)

"Dnes už na kvalitě tolik nezáleží. Lidé chtějí trvanlivý salám alespoň za 30 rublů za kilo (asi 53 korun). Výrobci kvalitních potravin dnes trpí obrovskými ztrátami," tvrdí vedoucí jedné moskevské masny. Mnohým lidem připadá nesmyslné hovořit o nebezpečí hladu. "Nerouhejte se, jaký hlad," divila se nechápavá petrohradská stařenka, která zažila ještě blokádu Leningradu za války. "Určitě to přežijeme," ujišťovala a ve vozíčku si odvážela zásobu soli a pohanky. Kdyby prý bylo nejhůř.
(syn)

Pět stránek od vesele rozčilených a rozchatovaných bikařů. Milou pozvánku na vyjížďky na koni. Taky najde ve schránce několik podepsaných kritických dopisů o romské problematice. Jeden nepodepsaný sprostý. A abych se nerouhala, čas od času jí pošta doručí krásný dopis s poděkováním. V jednom takovém nejposlednějším jistý čtenář píše, že už se těší na knížku. Snad bude mít alespoň 100 stran a na chvíli mu vydrží. 
(syn)

Je nějaké místo, které byste vyměnil za svou farmu v Hlubočci? To určitě ne, to bych se rouhal! To je nejkrásnější přístav na světě. Na poslední cestě mě uchvátila Kanada a Britská Kolumbie - to bylo bezbřehé moře lesů, jiných než u nás.
(syn)

Prostě je obklopen prací. Než zakotvil v poličském muzeu, v působišti, s kterým jej má laická i odborná veřejnost snad nejvíce spojeného, vystřídal jiná místa. "Člověk se někdy rouhá, nelíbí se mu něco. Nejsem jiný. Nakonec zjišťuji, že to byla dobrá zkušenost pro dnešní práci," uvažuje. Život je podle něj založený na mnoha náhodách. Snad náhoda jej přivedla do míst, kde žil Bohuslav Martinů ...
(syn)

Ale podívejte se , vy jste se třeba zmínil o Osvobozeném divadle. Já se teď budu možná rouhat, ale musím říct, že když si dneska čtu ty Voskovcovy a Werichovy hry, zjišťuju, že strašně zestárly. Už se prakticky nedají inscenovat, a pokud se přece jen inscenují, nemají ani z desetiny takový ohlas, jaký měly tenkrát. 
(syn)

Leč nestalo se, a proto je dnes Sherlock veřejným statkem, jehož příhody může rozvíjet každý, kdo zná tradici a poutavě se v nírouhá. A tak věřme, že se v češtině dočkáme nejen nových imitací na téma pronikavého rozumu odhalujícího "temné pohnutky srdce", ale i slovníku holmesovských reálií, který je už v Británii delší čas kmání.
(syn)

"Nechci se rouhat, ale Grónsko, které vidím z letadla, je i v éře údajného oteplování bílou pustinou ledu," poznamenal si.
(syn)

Veňa se potácí, zvrací, padá do bezvědomí, sprostě se rouhá. Podstatnou úlohu hraje smích, jurodivý se vysmívá zlu, zákonům, moci (staré pravoslaví považovalo smích za hříšný), halí svou moudrost do nezřízeného, afektovaného veselí. Novela Moskva - Petuški hýří humorem ...
(syn)

Všechny ty nudné turnaje jsou k ničemu. Ten, kdo je řídí, zabíjí kulečník. Je to prostě všechno na h. . . o !," rouhal se teprve 33letý hráč, který má na mysli radikální změnu. Na mysli při tom měl show typu X - Factor. ÓSullivan není nijak odvázaný ani z peněz, které kulečníkem vydělává."
(syn)

Jděte do prdele s volbama, je to stejně na hovno . . . A komisař si dal dlaně do trouby a volal vzhůru . . . Co to , děvčico, říkáš, co se rouháš! Demokratický volby a ty takhle! Pojď dolů a vol, nebo nedostaneš na ježíška věrnostní přídavek ... 
(syn)

Výpovědi Josefa Richtera by samy vydaly na samostatný článek. Zapíral, vymýšlel si, byl drzý, neomalený, rouhal se a obviňoval další a další lidi včetně příslušníků vlastní rodiny. Tři rozsáhlé novinové články týkající se vyšetřování Vaterovy vraždy svědčí o velkém zájmu veřejnosti. Soudní přelíčení se konalo až 4 . prosince 1903. 
(syn)

Dál neustupují od přímé cesty k výšinám. Neuhýbají od svých zásad a už první střetnutí ukázala, že mohou i s ní konkurovat tuzemské honoraci." Teď se zdá, že bychom se mohli udržet," nerouhá se Komňacký ani při nečekaném pohledu na ligovou tabulku." Prohry ale přijdou, třeba dvě za sebou, což vlastně neznáme. Pak se ukáže, jak jsme silní. "Fotbalový doyen se trápil na tribuně ...
(syn)

Podle plánu jsme chtěli ve Strakonicích získat jednu výhru, a to se nám sice podařilo. Teď jsme ale na vážkách, jestli se z toho radovat, nebo litovat . Vůbec jsme totiž nebyli daleko od toho, abychom vyhráli obě utkání, "lehce se rouhal trenér SKUP Štěpán Válek. Vzápětí vše vysvětlil." V prvním utkání jsme neměli až tak dobrý začátek a po první čtvrtině jsme prohrávali. Druhá ale byla jednoznačně naše a mohli jsme jen litovat, že jsme si do poločasu nedokázali vybudovat větší než jen jednobodový náskok.
(syn)

Das polnische Verb bluźnić (davon abgleitet bluźnierca ‚Lästerer‘, bluźnierczy ‚lästerlich‘ und bluźnierstwo ‚Lästerei‘) ist seit dem 15. Jh. in dieser Bedeutung bezeugt, im 16. Jh. darüber hinaus auch in der Bedeutung ‚schmähen‘, ‚beleidigen‘, ‚verleumden‘ sowie in polnischen Dialekten als ‚fluchen‘, ‚Unsinn faseln‘. Im Tschechischen ist das Verb als blouznit ‚(im Fieberdelirium) fantasieren bzw. faseln‘, im Slowakischen als blúzniť ‚dass.‘, im Ukrainischen als блюзни́ти ‚lästern‘ und im Weißrussischen als блюзни́ць in der Bedeutung ‚Unsinn reden‘ nachgewiesen. Im Sorbischen und in den südslawischen Sprachen fehlt es dagegen. Machek (1968, 58) deutet das Verb als ein zu urslawischem *blǫditi ‚irren‘ gebildetes Intensivum mit einer im Polnischen erfolgten Denasalierung von *ǫ unter Einfluss des nasalen Konsonanten *n der nachfolgenden Silbe, eine Erklärung, die nach ESUM (1982, 214) nicht fundiert ist. Plausibler scheint eine Deutung von Boryś (2005, 31), nach der das Verb unmittelbar von einem Nomen *bľuz(g)nь abgeleitet ist, wie Polnisch dialektal bluźń ‚böse Tat‘ belege. Der Autor deutet dieses Nomen als Verbalabstraktum, das entweder unmittelbar vom urslawischen Verb *bľьvati, bľujǫ ‚spucken, erbrechen‘ (vgl. Altkirchenslawisch бльвати, блюѭ, Bulgarisch блювам ‚brechen‘ etc.) mit Hilfe des Suffixes *-znь oder von dem Verb *bľuzgati mit dem Suffix *-nь abgleitet sei. Das urslawische Verb *bľuzgati, Polnisch bluzgać ‚spritzen‘, ‚schlimm fluchen‘, Kroatisch bljuzgati etc. wiederum ist ein mit Hilfe des Suffixes *‑zg- von *bľьvati, bľujǫ abgeleitetes Expressivum. Das Verb *bľьvati, bľujǫ schließlich lässt sich auf die grundsprachliche Wurzel *b^hleu̯ ‚sich erheben, schwimmen‘ zurückführen. Eine Urslawisch *bľuzgati entsprechende Bildung findet sich nach Boryś (2005, 30) in Litauisch bliauzgóti ;Unsinn reden‘. Die etymologische Bedeutung des Verbs bluźnić wäre demnach ‚Schmähworte verspritzen‘.

Boryś, Wiesław 2005, Słownik etymologiczny języka polskiego, Kraków.

ESUM 1982: Etymolohyčnýj slovnyk ukrajins’koji movy. I: A-H, Kyjiv.

Machek, Václav 1968, Etymologický slovník jazyka českého. Druhé, opravené a doplňené vydání, Praha.

Das Verb ist in der gesamten Slavia nachgewiesen, vgl. Alttschechisch rúhati sě, Slowakisch rúhať sa ‚dass.‘, Russisch ругáться ‚fluchen’, Slowenisch rógati se ‚verspotten‘, Altkirchenslawisch рѫгати сѧ ‚spotten‘. Als transitives Verb ist u.a. Polnisch urągać ‚verhöhnen’ und Russisch ругáть ‚beschimpfen‘ belegt. Das dazugehörige Nomen findet sich in Altkirchenslawisch рѫгъ ‚Hohn‘, ‚Spott‘ und Altrussisch рѹгъ ‚dass.‘. Das tschechische Verb rouhat se lässt sich auf Urslawisch *rǫgati ‚beleidigen‘, ‚verspotten’ zu *rǫgъ ‚Spott‘, ‚Hohn‘ zurückführen. Die weitere Herkunft ist unklar. Nach Mažiulis (1988-1997, 4, 11) gehen Urslawisch *rǫgъ ‚Spott‘ < *‚Grimasse‘ < *‚Herumdrehen‘, Altpreußisch ranctwei ‚stehlen‘ sowie Litauisch rangytis ‚sich winden‘, ‚sich schlängeln‘ auf ein baltoslawisches Verb *reng- ‚drehen‘ zurück, das aus Indogermanisch *u̯reng(h)- ‚dass.‘ hervorgegangen sei (vgl. dazu nach Kluge 1995, 666, 680 auch Altenglisch wrencan ‚Intrigen spinnen‘ sowie Deutsch renken und Ränke). ESUM (V, 133) stellt eine Verbindung zwischen *rǫgati und Altkirchenslawisch рѧгнѫти ‚Mund aufmachen‘ mit Ablaut der Wurzelsilbe her und nimmt ferner eine Verwandtschaft mit Lateinisch ringor ‚Zähne fletschen‘; ‚sich ärgern‘ an (ähnlich Walde/Hofmann 2007, 2, 436). Machek setzt unter der Annahme eines Wandels *l > *r im Wurzelanlaut des urslawischen Verbs eine Verwandtschaft zu Lettisch langāt, Griechisch ἐλέγχω sowie Sanskrit an. Einen etymologischen Zusammenhang zwischen *rǫgati einerseits und Urslawisch *orǫžьje ‚Rüstung‘ sowie Litauisch apranga ‚Ausrüstung‘ andererseits bezweifelt er (1942, 26) dagegen.

Kluge, Friedrich 1995: Etymologisches Wörterbuch der deutschen Sprache. Bearbeitet von Elmar Seebold. 23. Auflage, Berlin/New York.

Machek, Václav 1942, „Beiträge zum baltisch-slavischen Wörterbuch“, Zeitschrift für slavische Philologie 18, 21-29.

Machek, Václav 1968, Etymologický slovník jazyka českého. Druhé, opravené a doplňené vydání, Praha.

Mažiulis, Vytautas 1988-1997: Prūsų kalbos etimologijos žodynas 1-4, Vilnius.

ESUM: Етимологічний словник української мови I-VI, Київ 1982-2012.

Walde, Alois/Hofmann, J.B. 2007: Lateinisches etymologisches Wörterbuch 1‑2. 6., unveränderte Auflage, Heidelberg.

In den Erläuterungswörterbüchern des Polnischen wird unter dem Lemma bluźnić ‘lästern’ zuerst die religiöse Bedeutung aufgeführt, vgl. 1) słowa uwłaczające temu, co jest ogólnie poważane lub co jest przez religię uznane za święte ‘Wörter, die allem Heiligen verunglimpfen’ (vgl. WSJPDor. 1958-1969, SJP 2003, WSPP 2006). Im ISJP (2000) wird eine zweite Bedeutung des Lemmas als ordynarnie przeklinać ‘vulgär fluchen’ festgehalten. Das WSJP (2007-2012) führt das Lemma bluźnić nicht an, dem Verbalabstraktum bluźnierstwo ‘Lästerung’ werden dort ebenfalls diese zwei Bedeutungen zugeschrieben. Im Normativen Wörterbuch des Polnischen (WSPP Markowski 2006) wird der Gebrauch von bluźnić in der Bedeutung ‘fluchen’ jedoch explizit als falsch dargestellt. Das richtige Lexem in dieser Bedeutung soll demnach das umgangssprachliche bluzgać ‘fluchen’ sein. Der Gebrauch des Verbs bluźnić in Bezug auf vulgäres Fluchen wirkt heute eher veraltet, weist dennoch im Korpus eine hohe Trefferquote auf.

Im vorliegenden Wörterbuch SuP werden für das Polnische zwei Profile beim Lemma bluźnić ‘lästern’ ausgegliedert: Ein religiöses und ein säkulares Profil, welches sich auf das Fluchen bezieht. Das religiöse Profil bezieht sich auf eine Sprechhandlung, die Gott oder etwas Heiliges beleidigt. Eine solche Beleidigung kann sich auf die Kunst beziehen, diese wird dann als bluźnierstwo ‘Gotteslästerung’ bezeichnet.

Das säkulare Profil wirkt im gegenwärtigen Sprachgebrauch veraltet, häufiger werden die Lexeme klnąć/ przeklinać ‘schimpfen, fluchen’ gebraucht. Die Kollokationen, die in diesem Profil vorkommen, werden analog zu denen mit klnąć/ przeklinać gebildet, vgl. bluźnić jak szewc, okropnie bluźnić, publicznie bluźnić, vgl.:

Polak w średnim wieku, wściekły, spocony, bluźni jak szewc, jeśli jeszcze są w ogóle szewcy i w ogóle jeszcze bluźnią. Setki klimatyzowanych autokarów bez ustanku rozwożą gości po wyspie, która w sezonie pęka w szwach, a po sezonie liczy zaledwie sześćset tysięcy mieszkańców, z których połowa upodobała sobie stolicę Palma de Mallorca

NKJP: Więcej petów niż turystów, Express Ilustrowany, 2001-09-14

Die Bedeutungswörterbücher verzeichnen zwei Hauptbedeutungen von rouhati se, die sich anhand ihrer religiösen, bzw. säkularen Referenz unterscheiden: 1) durch Wort und Tat grobe Missachtung gegenüber Gott, dem Glauben oder heiligen Dingen äußern, 2.) allgemein Missachtung oder Spott gegenüber etwas allgemein Anerkannten, Erhabenen zum Ausdruck bringen.

PSJČ verzeichnet noch die veraltete Akkusativrektion rouhat Boha. Es behandelt außerdem gesondert den Modus des Spottes als eigenständige semantische Komponente mit einigen Beispielen aus der Literatur:

„To sou krásný hodinky, ty jistě stály tři koruny,“ rouhala se. Čap. Ch.; Přátel zvučný smích se rouhá jeho [básníkovu] vzletu. Vrch.; „Hehe,“ rouhal se komorník. Her.

Zu einem gleichen Befund kommt das vorliegende Wörterbuch. Die stabile sakral-säkulare Polysemie ist bereits lange etabliert und wird in SuP in zwei entsprechenden Profilen festgehalten. Rouhat se gehört in beiden Profilierungen zum Erbwortschatz mit einem stabilen Bedeutungsmuster im modernen Tschechischen. Dem entspricht eine komplexe und reiche Wortbildung, phraseologisch ist rouhat se dagegen wenig produktiv, dominant sind profanes und säkulares nerouhej se mit sehr unterschiedlichen Phrasembedeutungen, sowie das rhetorische nechcí se rouhat (, ale …).

Auffällig ist dagegen die starke semantische Vernetzung. Die wichtigsten Synonyme sind das slawische klít  mit einigen seiner morphologischen Derivate (und profanen und magischen Bedeutungen) und die kirchenterminologische Lehnübersetzung zlořečit. Anhand weiterer, unterschiedlicher Synonyme kommt ein großer und ausdifferenzierter Fächer semantischer Komponenten zum Vorschein, die in verschiedene Richtungen tendieren, sich aber nicht vom Rahmenkonzept der Respektlosigkeit gegenüber einem religiösen oder kulturellen Wert lösen. Neue semantische Tendenzen können in der Erschließung neuer Domänen, vor allem des Sports gesehen werden. Dabei bilden sich jedoch keine neuen sprachlichen Verwendungsmuster.

Kto bluźni, nie myśli, kto myśli, nie bluźni. [wörtl. Wer flucht, denkt nicht, wer denkt, flucht nicht.]/ ‘Klugkeit formt eigene Sprache’

[Es wurden keine Sprichwörter gefunden.]

Literatur

• Andrzej Draguła: Bluźnierstwo Między grzechem a przestępstwem, 2013.
• Mariusz Urbanek: Tuwim. Wylękniony bluźnierca, 2013.

Sonstiges

• Protestplakat gegen eine Band
  
  
  (Quelle: http://www.pch24.pl/public/files/25.jpg)
• Plakat für eine Diskussion
  
  
  (Quelle: http://magazyndywiz.pl/wp-content/uploads/2013/06/Bluznierstwo_plakat.jpg)

• Jan Kalousek: Tak se klidně rouhej (Lied aus dem Album Řeka v plamenech), Praha 1992.
• LUCIE: Rouháš se bohům (Popsong aus dem Album In the sky ...), Praha 1994
• Daniel Fikejz, Brno 2013: Jen se rouhej (Song aus dem Album Psí hodinář)

Wierzbicka, Anna 2002: „Co mówi Jezus?“, Warszawa, S. 252-260.

[Für dieses Lemma wurde keine relevante Literatur gefunden.]